To jsou hlavní opatření, která zavede nová odpadová legislativa. V úterý ji projedná vláda. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se bude zabývat čtyřmi zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Platit by měly od počátku roku 2021. Mají ale stále kritiky.

„Balíček odpadových zákonů by měl do Sněmovny zamířit bezprostředně po projednání vládou, nejpozději do konce roku,“ řekl ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí (MŽP). Úřad předkládá normy zhruba s třicítkou rozporů od obcí, některých krajů a svazů. Původně se na jaře v připomínkovém řízení sešlo více než 3000 podnětů.

Zákon o odpadech má podle Charváta zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. „Klíčovým opatřením je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 Kč až na 1850 korun za tunu v roce 2030,“ uvedl Charvát.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029. „Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nemusí ještě několik let zaplatit ani o korunu víc než dnes,“ uvedl Charvát. Podle něj tak záleží na obcích, jak budou občany motivovat a jaké způsoby třídění jim nabídnou. Pomoci jim může systém zvaný PAYT, tedy poplatek za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Obce mohou zavést minimální poplatky i pro „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Odpadový expert ekologického sdružení Hnutí Duha Ivo Kropáček považuje za pozitivní, že zvýšení skládkovacího poplatku bude doplněno recyklační slevou pro obce. Ty, které budou hodně třídit, nebudou platit vyšší cenu za skládkování. Kritizuje ale, že se konec skládkování odpadů odsune z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. „Přitom směrnice EU to po nás požaduje už 20 let,“ řekl ČTK. Sankce za neplnění cílů třídění odpadů je podle něj pro malé obce neúměrně vysoká, ale pro velká města velmi nízká.

Příjemcem skládkovacího poplatku již nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí. To se ale nelíbí krajům. Podle rozporů jmenovaných v předkládací zprávě požadují i zákaz skládkování již od roku 2024, navržená výše poplatků je podle nich nízká a nesouhlasí se zavedením recyklační slevy.

Posunutím konce skládkování na rok 2030 chtělo MŽP vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka byl proces připomínkování extrémně náročný, protože jde o komplikovanou legislativu. Návrh považuje za těžce vyjednaný kompromis. „Bohužel, návrhy zákonů si udržely i složitost a nepřehlednost, a důležité bude, jak budou vypadat prováděcí předpisy,“ dodal.

Ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka ale tvrdí, že zákony neposunují odpadové hospodářství zásadně k recyklaci. „Vláda nedokáže vysvětlit, jak chce zajistit, aby se odpady odkláněné ze skládek nepřesouvaly do kapacit nových spaloven (ZEVO), které EU již nepodporuje, ale na třídění a recyklaci, jak stanoví závazné cíle,“ řekl ČTK.

Nová legislativa vznikla proto, že odpadové zákony jsou zastaralé, platí už 18 let a neodpovídají trendům oběhového hospodářství.