„Když se petičním křiklounům podařilo donutit k rezignaci ministra kultury (kterého však může ještě zachránit prezident), cítí se silní,“ píše Knížák a jako zářný příklad převrácení hodnot uvádí kauzu Jiřího Fajta, který „nestydatě okrádal stát“. Rozčiluje se zároveň nad těmi, kteří petici podepsali. „Petenti se cítí být jedinými spravedlivými a mravnými a vůbec jim nevadí, že o problému nic nevědí, klidně vtisknou svůj podpis pod jakoukoli petici, píše. Petice totiž vznikla na protest proti způsobu, jímž ministr Staněk v polovině dubna odvolal z funkce ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.
Knížák dále také připomíná kauzu Jaroslava Kubery. „Když předseda Senátu Jaroslav Kubera přednesl v Terezíně logický a podle mého názoru velmi potřebný projev, zvedlo se proti němu stádo pitomců, kteří neunesou pravdu a otevřenost, a vyzývá Kuberu k odchodu z funkce. Je to projev politické řevnivosti a strachu z pravdy,“ myslí si a dodává, že Jaroslav Kubera s „normálním mozkem“ se řadě lidí v Senátu nelíbí. Právě to je podle něho důkaz, že tam patří.
„Ještě nedávno znělo heslo: ‚Děkujeme, odejděte.‘ Dnes je to pregnantnější: NEDĚKUJEME! ZMIZTE!‘,“ uzavírá.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla