„Ozdravný balíček jsme připravili tak, aby v horizontu dvou let snížil veřejný deficit z dnešních 3,5 % HDP na 2,4 % v roce 2025,“ oznámil premiér Petr Fiala (ODS) na svém twitterovém účtu a dodal, že právě tyto hodnoty jsou velmi důležité pro budoucnost.

„To je důležité sdělení z toho důvodu, že pokud se nám podaří tento balíček schválit, tak už v příštím roce začneme plnit alespoň jedno z maastrichtských kritérií a budeme mít deficit pod 3 % HDP.“

Ozdravný balíček jsme připravili tak, aby v horizontu dvou let snížil veřejný deficit z dnešních 3,5 % HDP na 2,4 % v roce 2025.

To je důležité sdělení z toho důvodu, že pokud se nám podaří tento balíček schválit, tak už v příštím roce začneme plnit alespoň jedno z…

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 14, 2023

Proč je to pro premiéra tak důležité, co jsou to Maastrichtská kritéria a co znamená jejich splnění?

Začněme tím, že si připomeneme, co jsou to Maastrichtská kritéria.

Jde totiž o podmínky, které jsou stanoveny pro členské státy Evropské unie a pro jejich vstup do třetí fáze Evropské hospodářské a měnové unie a pro zavedení společné měny – eura.

Jsou celkem čtyři a členské státy EU, které chtějí zavést euro, je musejí splnit:

– Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace.

– Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.

– Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.

– Veřejné finance –  podíl státního dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. A podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

Zdroj: Archiv PL

A právě toto poslední kritérium, tedy deficit státního rozpočtu pod 3 procenty HDP zmínil premiér ve svém statusu.

A tím se dostáváme k dalším v úvodu článku zmíněným otázkám, a to je to, proč jsou Fialou zmíněné hodnoty tak důležité a co to může znamenat pro naši budoucnost, resp. pro budoucnost naší měny.

Kroky vlády Petra Fialy, včetně ozdravování veřejných financí, úsporného balíčku či dalších opatření, se totiž dají interpretovat jako příprava na plnění zmíněných Maastrichtských kritérií, tedy podmínek pro přijetí eura a vstup do eurozóny.

To je ale v rozporu s tím, co ODS hlásá dlouhodobě a jednotná v tom není ani vládní koalice. Navíc si podle všech průzkumů zatím i občané naší země nepřejí přijetí eura.

Dodejme ještě, že ani ekonomičtí odborníci se v současné době nemohou shodnout na tom, zda by byl takový krok pro Českou republiku a její občany vůbec výhodný a co by jeho následky znamenaly pro hospodářství naší země a pro peněženky jejích obyvatel.