„V Pekingu se dveře netrhnou, a vedení Čínské lidové republiky tak rozhodně nemá nouzi o významné hosty. V poslední době se s nimi doslova roztrhl pytel. A Fialo, div se. Jsou to zejména američtí politici a podnikatelé, kteří usilují o přijetí na nejvyšší úrovni. A tak po šéfovi Applu Timu Cookovi či šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi byl nedávno čínským prezidentem přijat i zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Pak přišly na řadu těžké kalibry politické. Ministr zahraničí Antony Blinken. Ministryně financí Janet Yellenová. Či nestor světové diplomacie, bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Všichni přitom deklarovali nutnost pokračování spolupráce. Neboť v opačném případě by utrpěly škodu USA, Čína i zbytek světa. Potvrzuje se i princip jedné Číny. Podobné závěry vyplynuly taktéž z evropského turné čínského premiéra. A v Číně teď přednášel a čerstvé dojmy si přivezl bývalý diplomat a první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák,“ představil svého hosta Stanislav Novotný. 

Ten následně odpověděl na otázku, co říká na to, že my stále vedeme protičínskou politiku, i když USA již obracejí. „To, co se dnes odehrává v české zahraniční politice, není neobvyklé. Nám se často stává, že jsme papežštější než papež. To znamená, že my děláme něco, co jako bychom viděli Američanům na očích, i když Američané dělají něco úplně jiného. A je to určitá taková setrvačnost, je to určité podlézání, ono když před těmi lety se mluvilo o tom radaru v Brdech, tak Američané ten projekt vlastně v určité chvíli odepsali, a tady se pořád jela kampaň za ten projekt. Až když Obama zavolal do Prahy, že to nebude, tak jsme si uvědomili, že ne. Myslím si, že je to celkem obvyklé v tom smyslu, že my prostě si myslíme, že se takhle zavděčíme, děláme věci, které jsou proti našemu zájmu. V té Číně to je naprosto evidentní. A pak to těm Američanům nevadí, protože oni aspoň vidí někoho, kdo dělá jakoby ten tlak, kdo vyvíjí tlak na Čínu, kdy můžou říct: podívejte se, jak jsou s vámi v Evropě nespokojeni, ale nás to zase tak netrápí, my se s vámi můžeme dohodnout a pak třeba těm Čechům domluvíme. Takže je to do určité míry česká setrvačnost a do určité míry tam může být i nějaká americká hra, že to Američanům nevadí, když někdo takhle Číně okopává kotníky,“ poznamenal Drulák.