Přestože by náhlé odpojení od ruského plynu – jako reakce na válku na Ukrajině – mělo podle odborníků tvrdé následky pro Evropu, Gavor si myslí, že by bylo dobré začít pracovat na krizovém scénáři. „Člověk nikdy neví, jak konflikt dopadne, takže vytvořit si krizový scénář v případě úplného zastavení dodávek ruského plynu je užitečné. Právě práce na krizovém scénáři jasně ukazuje dalekosáhlé hospodářské důsledky, a to by koneckonců mohlo možná i některým politikům umožnit vidět také druhou stranu mince. Samozřejmě je dobré zasáhnout Rusko, s tím nikdo nemá problém, ale zároveň by měly být sankce vybírány tak, aby zásah Ruska byl co největší, ale aby se minimalizovaly dopady na Evropskou unii. A zrovna opatření, o kterém se nyní tolik mluví, tedy kompletní odstoupení od dodávek ruského zemního plynu, se obávám, by mělo pro Evropskou unii v krátkodobém horizontu ještě horší důsledky než pro Rusko. Právě před tím varuji,“ řekl Jiří Gavor pro ParlamentníListy.cz.

Problematické by odpojení bylo i kvůli nedostupnosti plynu z jiných zdrojů v následujících třech letech. Nutné by bylo postavit větší a významnější kapacity LNG terminálů jak exportní, tak importní. A plyn by zatím fyzicky chyběl. „To je ten problém. Pochopitelně, když fyziky chybí plyn, strmě stoupá cena. Už to ale není o ceně v krátkodobém horizontu, ale jde opravdu o fyzickou dostupnost se všemi důsledky. My bychom museli některé provozy opravdu odstavit. Upřímně řečeno dochází k tomu i z ekonomických důvodů už nyní. Ve středu oznámily sklárny konec keramické výroby, kterou ukončují kvůli ekonomice – vysoké ceně. A tento jev by se pochopitelně rozšířil masově,“ vysvětlil expert na energie.

Terminály na LNG (zkapalněný zemní plyn) se budují bez ohledu na současnou situaci

Budování LNG terminálů se podle něj bude dít přednostně v režii a za podpory přímořských států, které – s výjimkou Německa – takové terminály už mají. „A celá řada států už oznámila plány na jejich rozšíření a na stavbu nových terminálů. Nyní se buduje nový terminál ve Finsku, Holandsko rozšiřuje kapacity, které má už i tak velké, jejich výstavbu plánuje Polsko, Gdaňsk, a stavbu dvou terminálů ohlásilo Německo a zvažuje i třetí,“ vyjmenoval Gavor. Upozornil, že terminály LNG se stavět budou nezávisle na tom, zda do nich Česká republika vstoupí jako investor. Podotkl rovněž, že exportní terminály jsou dobrý byznys.

„Exportéři nyní vědí, že se musí nahradit velká část ruského plynu a vidí v tom dobrou příležitost. Nicméně pro Evropu je důležité vytvářet spojnici – jeden velký virtuální zásobník – na jedné straně LNG terminály a na straně druhé podzemní zásobníky. Takže podle mého názoru Česká republika má přirozenou výhodu, že má velké skladovací kapacity a možná, že by mohla tuto komparativní výhodu přednostně využít. To se jí přímo nabízí jako jednodušší možnost – nabídnout to na mezinárodním trhu. My máme zásobníky, vy máte terminál pro příjem,“ popsal Jiří Gavor. Výhodou by pak byl podpis dlouhodobého kontraktu, kde není třeba ani majetková účast.

„Přednostně jako výhodnější možnost, která minimalizuje investiční prostředky, vidím spíše soustředit se na institut, který by se dal nazvat ‚státní strategické rezervy plynu‘, který u nás stále ještě není, přestože k tomu máme přírodní podmínky a kapacity. Nemáme ho, protože nám ho nepředepisuje legislativa Evropské unie a v minulých letech bylo zásobování plynem bezproblémové. Nicméně současná plynová krize, dá se říci, že se to týká plynu více než ostatních energií, prokázala užitečnost takového nástroje a mohlo by se jednat o paralelu ke strategickým rezervám ropy a ropných produktů, které nejen Česká republika, ale vlastně OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) používá od sedmdesátých let. A jde o institut, který je dokonce více rozšířený, než samotná Evropská unie,“ řekl odborník Gavor.

Gavor: Plyn bude dražší, s tím se musí počítat

Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií dále připomněl, že Česká republika má povinnosti skladovat určitou denní spotřebu ropy a ropných produktů. Zásoba je minimálně na 90 dní a něco podobného by státu doporučoval i v případě plynu. „Podobně jako u ropy musí povinnost přenést na nějakou právnickou osobu – v případě ropy je to Správa státních hmotných rezerv, která by mohla posloužit i s plynem. Správu by pak převedla například na plynárenskou firmu, protože nakoupit plyn je odbornější a kvalifikovanější činnost. Mohlo by to být i prostřednictvím provozovatele přepravní soustavy NET4GAS. Bylo by dobré, kdyby vznikl konkrétní návrh,“ sdělil expert s tím, že se o tom začíná pomalu diskutovat.