Když se vám tu nelíbí, vypadněte! Novinářka vzpomíná na konec komunistů

08.11.2019 9:03 | Zprávy

Novinářka Marta Švagrová působila před rokem 1989 ve Svobodném slově. V rozhovoru pro Lidové noviny zavzpomínala na strach. Největší strach projevit názor měli často její nejmladší kolegové v redakci, aby si nezkazili kariéru. Zmínila také komunistickou cenzuru a pak samotný listopad 1989.

Když se vám tu nelíbí, vypadněte! Novinářka vzpomíná na konec komunistů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto

„Nikdo nás například nenutil, abychom plivali po disidentech. Nebo abychom podepisovali nějaké anticharty. Nepatřili jsme komunistům, vydavatelem Svobodného slova byla socialistická strana, to nás částečně chránilo. Stejně ale byla každý týden na ÚV KSČ porada, odkud k nám pak zprostředkovaně chodily pokyny, co nesmíme. Třeba o kterých umělcích ze světa se nemá psát, protože například odsoudili sovětskou invazi,“ prozradila s odkazem na vpád sovětských tanků do Československa v roce 1968. Zákaz platíval do chvíle, než na něj zapomněli sami komunisté.

Tlak však cítila, když se podepisovala petice Několik vět.

„Ale třeba jeden mladý kolega z redakce mi to vysvětlil jasně – když se vám tady nelíbí, vypadněte odtud a nekazte nám budoucnost. Spolužák z fakulty, který tou dobou vedl komunistickou buňku v televizi, za námi chodil a nabádal nás, abychom mysleli na své děti. Podobně ‚přátelsky‘ varovali třeba kolegové z Rudého práva, se kterými jsme se setkávali na tiskových konferencích.“

Překvapilo ji, že v závěru 80. let měli strach projevit názor především nejmladší členové redakce, kteří si nechtěli zkazit kariéru. Projevilo se to třeba v lednu 1989 v průběhu Palachova týdne, kde proti lidem toužícím po svobodě stáli příslušníci bezpečnostních složek a neváhali neozbrojené občany bít. K těmto složkám tehdy patřil i dnešní komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, který později přiznal, že neváhal použít svůj obušek i proti ženám.

Novináři tehdy viděli, jak se zacházelo s lidmi toužícími po svobodě, sepsali protestní dopis a asi deset lidí z reakce se pod něj podepsalo. Mladí kolegové se prý podepsat zdráhali.

V neděli 19. listopadu 1989 už nezůstalo jen u dopisu. Redakce připravila pondělní vydání, v němž se snažila pravdivě popsat, co se dělo na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989. A lidé to uvítali. „Zítra zase pravdu,“ volali prý na novináře. Z okna redakce měla možnost vidět zaplněné Václavské náměstí. Bylo to už podruhé, co v redakci prožila zlomové chvíle. Poprvé však šlo o srpen 1968, takže podruhé všechno skončilo mnohem lépe.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pro Seznam i pro Foltýna. Další spojka Strakovky do médií

10:19 Pro Seznam i pro Foltýna. Další spojka Strakovky do médií

Prorůstání státní moci se sdělovacími prostředky čím dál víc znepokojuje veřejnost. Poté, co média u…