Češi, Moravané a Slezané si užili prodloužený víkend. 5. července si připomněli, že roku 863 přišli do naší země Konstantin a Metoděj, kteří přinesli na Velkou Moravu nové písmo a snažili se místní obyvatelstvo poučit ve víře v jejich vlastním jazyce. Kněží kázající v latině, kteří žili na západ od našich hranic, se tehdy bouřili, ale zdejší obyvatelstvo bylo podle všeho spokojeno.

Podobné to bylo o pár století později s Janem Husem, také on se snažil zdůraznit národní rys v šíření víry, když se snažil kázat v jazyce, kterému by lidé žijící na tomto území rozuměli. Za svou snahu nakonec zaplatil životem, ale i díky němu dnes mluvíme česky.

Podle Klause oba příklady ukazují, že má smysl obhajovat náš zájem i proti vůli dobových mocipánů.

„Dnes však nechci psát o rozdílech, ale o tom, co tři velké muže naší historie naopak spojuje. Bezpochyby vzdělanost. Především však snaha o národní nebo chcete-li slovanský akcent víry. V opozici proti tupému podvolení západnímu centru tehdejší moci. Konstantin vytvořil hlaholici (písmo slovanské) a přeložil s bratrem do staroslověnštiny liturgické knihy. Aby mohli šířit víru v jazyce místních lidí,“ napsal Klaus v komentáři.