Třebaže ruská anexe Krymu v roce 2014 tvořila posledních pět let převážnou část agendy OBSE, Rusko "se nestáhlo", řekl ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin na schůzce ministrů zahraničí. Moskva naopak rozšířila své operace do Černého a Azovského moře a do Kerčského průlivu. Klimkin rovněž obvinil Rusko, že šíří "nestabilitu a nejistotu" na Západ, a domáhal se nových sankcí proti Moskvě. "Prohlášení nestačí, nutné jsou činy," zdůraznil.

Ruský ministr zahraničí Lavrov naopak obvinil Kyjev, že pod ochranou západních sponzorů se beztrestně dopouští do nebe volajících činů. Krize důvěry v euroatlantickém prostoru se podle něj zrodila z nepromyšleného rozšiřování NATO, budování americké protiraketové obrany v Evropě, bezprecedentní podpory státního převratu na Ukrajině a nelegitimních sankcí, přijímanými Západem proti Rusku pod vymyšlenými záminkami. Další rizika vytváří záměr Spojených států "pohřbít" dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, varoval.

K dalšímu zvýšení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vedl incident z 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajali 24 námořníků. Ukrajinský parlament posléze schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu 30 dnů.