Podpořená úprava předpokládá, že člen vlády by se sám rozhodl, zda chce být zároveň poslancem, nebo nikoli. Z postojů členů komise vyplynulo, že takový model by mohl v dolní komoře získat ústavní většinu potřebnou ke schválení změny ústavy.

Se zavedením klouzavého mandátu nesouhlasí komunisté, podle nichž by vedl k odtržení vlády od spolupráce se Sněmovnou. Hnutí STAN zase požaduje, jak uvedl jeho poslanec Petr Pávek, kompenzace, aby zůstala zachována rovnováha mocí.

Prezident by měl mít podle nejmenšího opozičního hnutí první a třetí pokus při jmenování premiéra, druhý by měl patřit předsedovi dolní komory. Nyní má prezident první a druhý pokus, předseda Sněmovny až třetí. Starostové by také chtěli, aby Senát k podání ústavní žaloby na prezidenta nepotřeboval souhlas Sněmovny.

V podstatě stejné stanovisko k postupu podávání žaloby podle informací z komise zaznívá v souvislosti s případným zavedením klouzavého mandátu z horní komory. Na ústavních změnách se musejí Sněmovna a Senát shodnout.

Zavedení klouzavého mandátu podle pirátské novely by znamenalo, že za poslance, který se stane členem vlády, nastoupí do Sněmovny náhradník. V případě ukončení angažmá v kabinetu by už bývalý člen vlády získal poslanecký mandát zpět na zbytek funkčního období. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.