Podle Petráčka je uzavření hranic v době koronavirové krize nástrojem sociálního disciplinování, prostředek, abychom si na autoritativní postupy moci zvykli. Dlouhodobá izolace může vést k úzkostné xenofobii, nervozitě, až hysterii. A to by nás mohlo podle jeho slov poškodit víc, než samotná epidemie. 

V období katastrof lidé k víře utíkají. Do jisté míry to platí i dnes. "Je velká poptávka například po vi­deích Tomáše Halíka, vynikající projekt je Fortna.eu/Uambonu, sdílená kázání nejlepších českých katolických kazatelů. Mají desetitisíce zhlédnutí. I má malá velikonoční videa měla tisíce zhlédnutí. Lidé jsou otevřenější, citlivější a vnímavější k duchovním přesahům," uvedl Petráček. 

Hlavní zprávou církve by měla být nyní podle jeho slov výzva k celkovému obratu životních priorit. "Ke znovuobjevení toho, co činí náš život krásným, důležitým, lidským a o co jsme nyní připraveni, tedy kontaktu s druhými, možnosti je obejmout, podívat se jim do tváře, vidět jejich úsměv. Uvědomění si, že to všechno je něco nesmírně cenného, ale nevážíme si toho a místo toho se ženeme za materiálními věcmi, kariérou, sebepotvrzováním. Přes všechnu tíživost by bylo dobré pro jedince i společnost vzít to jako příležitost, zjistit, jestli to, za čím jsme se hnali, je zásadní a co nám doopravdy v životě chybí. A vyjít pak z jeskyní a sociálních slují, do kterých jsme nyní sociálně i prostorově zavřeni, se změněným, uzdraveným, zralejším pohledem na svět a život," míní. 

V souvislosti s koronavirovými opatřeními mu vadí, že s námi česká vláda komunikuje jako s malými dětmi. "Vláda demokratického státu by přece měla prosit a žádat svobodné občany, měla by jim vysvětlovat své kroky, a ne přikazovat jako poddaným. S krizemi se nakonec vždy vyrovnávají lépe demokratické a otevřené společnosti, je to sice pomalejší, ale dlouhodobě efektivnější už proto, že je tam otevřená, svobodná diskuse," uvedl.

"Ve chvíli, kdy jde o fyzické ohrožení, jsou lidé intuitivně disciplinovaní. Ale jestliže to trvá šestý týden a chybí věrohodná vize, jak se bude dál bojovat s nákazou a co se bude dělat s ekonomikou, a neustále se nám jenom vyhrožuje, že když nebudeme hodní, bude na nás vláda zlejší, už to nepůsobí přesvědčivě. Podpora opatření klesá. Je zjevné, že typ politiky Andreje Babiše, charakterizovaný marketingovým manipulováním voličů, narazil ve chvíli, kdy měl doopravdy něco řešit, na své limity," uvedl Petráček. 

Závěrem pak hovořil i o hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkovi, který na Velký pátek četl Písmo ve svatovítské katedrála. "Ovčáček sice konvertoval ke katolické církvi, ale evidentně to na něm zanechalo minimální pozitivní stopy, protože hned po formálním přijetí do církve označil lidoveckou poslankyni Šojdrovou za morální zrůdu. Příprava na konverzi u něj asi nebyla moc důkladná. Kdyby pan Ovčáček byl skutečný konvertita, který by se styděl za svou minulost v Haló novinách, vystupoval by v mediálním prostoru jako skutečný křesťan, klidně polemicky, ale slušně a odpovědně, pak by jeho vystoupení v katedrále dávalo smysl. Takhle to byla spíš deklarace jednoty Zemanova Hradu a Dukova arcibiskupského paláce proti všem," uvedl s tím, že Ovčáček je typický identitární katolík bez křesťanství. "Chápe víru jako něco, čím může mlátit po hlavě druhé, prezentovat sám sebe. Ale zatím nepochopil z vnitřního poselství křesťanství vůbec nic," řekl Petráček. Pokoru v krizi jako PR hru pak vnímá i u premiéra Babiše či prezidenta Miloše Zemana.