Odborný náměstek by podle Jourové odpovídal ministrovi a vládě "za řízení konkrétní sekce, to znamená za tu odbornou část práce ministerstva". Vybrán by byl ve výběrovém řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Komise by tak měla sudý počet členů, podotkla Jourová.

"Předpokládá se, že na ministerstvech budou působit odborní náměstci vedle politických náměstků. Na ty odborné náměstky se bude vztahovat služební zákon," řekl novinářům Sklenák. Tito odborní náměstci by měli působit dál na svých místech, i když se vymění vláda. Naopak političtí náměstci by se obměňovali s vládami.

Podle Sklenáka se předpokládá, že odborní náměstci budou řídit úředníky, zatímco političtí budou realizovat volební program svých stran a programové prohlášení vlády. "Nelze hovořit, že by jedni měli větší moc než druzí. Ti odborní náměstci budou státními úředníky a budou vykonávat státní službu. Političtí náměstci budou spíše realizovat své politické záměry," popsal Sklenák. Otázka počtu odborných náměstků není podle něj uzavřena, protože na každém ministerstvu jich bude odlišný počet. Nepředpokládá však, že by političtí náměstci měli být víc než čtyři.

Otázku lustrací prý strany neřešily. "Všechny tři strany se shodly na tom, že lustrační zákon nebude předmětem projednávaného návrhu novely zákona," ujistil Sklenák.

Novelou služebního zákona z pera poslanců ČSSD se má sněmovna zabývat příští týden. Její propuštění do druhého čtení stanovil již dříve prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování nové vlády vzešlé z voleb. Norma má odpolitizovat státní správu a zvýšit odpovědnost úředníků za nezákonná rozhodnutí. Svůj návrh novely služebního zákona schválila dnes i vláda. Nyní ho dostanou k projednání poslanci, ale zabývat se jím začnou zřejmě až na únorové schůzi.