O tom, že Sobotka, který sociální demokracii po řadě let i přes nevýrazný volební výsledek dovedl zpátky do vlády, obhájí post šéfa ČSSD, nepochybuje ve straně nikdo. Mnohem zajímavější proto budou souboje o šestici místopředsednických postů, na které pomýšlí kolem deseti výrazných kandidátů. 

Například střetnutí o pozici statutárního místopředsedy proti sobě postaví dvojici ministrů - Milana Chovance (vnitro) a Jiřího Dienstbiera (legislativa a lidská práva) - spolu s bývalým šéfem poslanců ČSSD Jeronýmem Tejcem. I když souboj může nakonec skončit přesvědčivým vítězstvím Chovance, který má z trojice největší množství krajských nominací, ukazuje již nyní na napjatější vztahy některých předních členů strany. 

O zbývající místopředsednické posty se utkají předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová nebo současný místopředseda ČSSD pro hospodaření Martin Starec. Nominaci má i předseda Senátu Milan Štěch. 

Pokud jde o post nejvyšší, je situace v hnutí ANO stejně jednoznačná jako u sociálních demokratů; je velmi nepravděpodobné, že by měl Babiš při volbě předsedy protikandidáta. Souboj o místopředsednické posty bude mít stejně jako v ČSSD výrazně větší náboj. ANO navíc po odchodu Věry Jourové do Evropské komise nemá momentálně obsazenou ani funkci prvního místopředsedy. 

Tím by se na únorovém sjezdu mohl stát šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek, zájem o post nevyloučil ani ministr obrany Martin Stropnický. Jako o kandidátech na další místopředsednické posty se v hnutí mluví například o místopředsedkyni sněmovny Jaroslavě Jermanové nebo poslancích Janu Volném a Martinu Komárkovi. 

Poněkud dramatičtější situace by mohla nastat u lidovců, kde pozici předsedy obhajuje Bělobrádek, kandidaturu na nejvyšší stranický post ale zároveň nevyloučil první místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka. Bělobrádka ale favorizují velmi dobré výsledky lidovců v posledních parlamentních, evropských i komunálních a senátních volbách, jakož i fakt, že na předsedu kandiduje pravděpodobně naposledy. 

Vedle dvojice členů vlády se do vedení KDU-ČSL chce vrátit i současný místopředseda Jan Bartošek. Obhajobu místopředsednického postu nevyloučila ani bývalá europoslankyně Zuzana Roithová. Pětici místopředsedů v současnosti doplňují Roman Línek a Klára Liptáková, ve straně se ale hovoří o tom, že by na květnovém sjezdu o některý z místopředsednických postů mohli projevit zájem i šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola, předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík nebo europoslanec Tomáš Zdechovský. 

Jasně rozdané karty jsou u TOP 09, kde by se měl předsedou znovu - i přes propad v senátních a komunálních volbách - stát Karel Schwarzenberg a prvním místopředsedou pak Miroslav Kalousek. Ve vedení strany by se mohli znovu objevit také místopředsedové Leoš Heger, Helena Langšádlová nebo Marek Ženíšek. Mluví se ale například i o poslanci Františku Laudátovi. 

Na rozdíl od ostatních parlamentních stran se zeleným, které v Parlamentu reprezentuje několik senátorů, neobmění celé vedení. Volit se na jejich lednovém sjezdu bude jen předseda, místopředsedům mandát pokračuje z loňska. Kandidaturu už oficiálně oznámila první místopředsedkyně Jana Drápalová a mluví se o tom, že se o post uvolněný Ondřejem Liškou bude ucházet také Petr Štěpánek, který je starostou Prahy 4.