„Pokud chcete vést v České republice seriózní diskusi o tzv. Istanbulské úmluvě, nejde to. Bohužel byly a jsou to feministky a různí ‚odborníci“ na lidská práva, kteří neumožňují problematické části této mezinárodní smlouvy věcně diskutovat. Jak je to možné? Jednoduše. Na Babišově Úřadu vlády totiž chybí lidé, kteří by byli k otevřené diskusi ochotní. Namísto toho se snaží veškeré odpůrce nálepkovat jako dezinformátory, konzervativce a lidi, kteří problematice nerozumí. Ale opak je pravdou,“ konstatuje úvodem Zdechovský. 

Následně hovoří o semináři v prostorách Poslanecké sněmovny, který uspořádal Úřad vlády. „Na semináři bylo pikantní předně to, že mezi řečníky nepozvali jediného odpůrce a ač se semináře údajně jen pro poslance mohlo zúčastnit odhadem jedné z účastnic ‚přes dvacet členů a členek České ženské lobby a další hosté a hostky‘, nechtěli tam vpustit kritičku Úmluvy a bývalou poslankyni TOP 09 Ninu Novákovou, které byla udělena milost ke vstupu až poté, co si stěžovala jedné z poslankyň, která dala semináři záštitu. Postup Úřadu vlády považuji za naprosto neprofesionální!“ pokračoval Zdechovský s tím, že lidé z Úřadu vlády mají být neutrální.

Zdechovský se rozhovořil o tom, že brožura o mýtech je zpracována velmi nevyváženě. „Ve vládní brožuře se nemluví ani o tom, že IÚ byla v Bulharsku shledána protiústavní a k ratifikaci proto nedojde, už v červenci o tom přitom informovala i ČTK. Není zde ani zmínka o tom, že proti IÚ podepsalo protestní nótu hned 333 různých neziskových organizací z 9 států Rady Evropy,“ zmínil Zdechovský.

Původní text ZDE.

„V tuto chvíli si asi říkáte, co všem vadí? Třeba jste text četli, přišlo vám to neškodné, nebo jste četli ‚komentář týdne‘ na křesťanském rádiu Proglas od právničky ženské organizace ProFEM Veroniky Ježkové. Ta přiznává, že je smlouva průlomová v tom, že ‚považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace‘,“ sdělil dále europoslanec. 

Zdechovský se pak pozastavil nad preambulí Úmluvy, nad větou o násilí vůči ženám. „Násilí vůči ženám je projevem historicky nerovného poměru síly mezi muži a ženami, jenž vedl k nadřazenosti mužů a diskriminaci žen a bránil ženám v plném rozvoji. Násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu a toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům,“ cituje Zdechovský a uvádí, že tato věta je naprosto nesmyslná.

„Spojovat násilí s pohlavím je fakt úlet a naprostý předsudek vůči mužům. Oběti domácího násilí totiž nejsou jen ženy, ale i muži, děti nebo senioři. Navíc nelze násilí pouze brát jako fyzické, ale existuje násilí i psychické. A snaha zaměnit slova pachatel (tvůrce násilí bez ohledu na věk a pohlaví) za slovo muž (ten, kdo má být silnější, ale často není) je vážně právní úlet,“ zmiňuje lidovecký europoslanec a pokračuje i dále výčtem z Istanbulské úmluvy.