Poukazuje na to, že maturanti mají dnes na výběr nepřeberné množství veřejných škol, za jejichž studium se nic neplatí. Pokud tedy člověk stihne bakalářské studium absolvovat za čtyři roky.

Jenže pokud je studium „zadarmo“, zákonitě to prý vede k tomu, že jeho náklady maturant nemusí brát v potaz. „Pokud se tedy maturant rozhoduje, zda jít studovat vysokou školu a který obor si vybrat, v mnoha případech se rozhodne jinak, než kdyby za studium musel platit. To je fatální chyba,“ myslí si Žídek.

Celý text je ZDE

V této souvislosti zmínil jednu z reportáží z Řecka před volbami, které vyhrála neokomunistická Syriza. V jedné z reportáží se hovořilo o mladém absolventovi sociologie, který nemohl nalézt důstojné zaměstnání. Volil Syrizu, aby stát konečně vytvořil podmínky. „Do problémů se dostal kvůli špatnému rozhodnutí, které by neudělal, pokud by škola nebyla ‚zadarmo‘. Rozhodl se hlasovat pro stranu, která mu namluvila, že za to může ‚neoliberalismus‘,“ píše Žídek.

Závěrem uvádí, že střední školy by měly své studenty více připravovat na to, jak to doopravdy chodí. To rozhodně neznamená každého studenta automaticky zrazovat od oboru, o němž si myslím, že nemá perspektivu. Spíše klást otázky a nechávat jim prostor pro informované rozhodnutí.

Druhou částí řešení podle Žídka je, že studium nemůže být „zadarmo“, protože to studentům brání ve skutečně informované volbě. „Ačkoliv je to nepopulární, školné na vysokých školách je správnou cestou,“ uzavírá své zamyšlení Bohumír Žídek.