Dnes 8.5. slavíme 75 let od konce 2. světové války. Podle pražského primátora je potřeba zasazovat dějinné události do souvislostí. „Dnešní den nepřinesl velké části Evropy svobodu. Přesto, že nikdo neupírá zásluhy Sovětskému svazu na konci války, někdejší osvoboditel se brzy začal chovat jako dobyvatel,“ připomíná Hřib na facebookovém profilu.

Konec 2. světové války podle něho v Evropě nepřinesl svobodu velké části Evropy. „V naší zemi jsme záhy skončili v totalitě, tehdejší osvoboditel se začal chovat jako dobyvatel,“ řekl podle serveru iDnes.cz s tím, že nelze upírat Sovětskému svazu zásluhy na osvobození. Nicméně jedním dechem dodává, že právě Sovětský svaz byl také jedním ze strůjců 2. světové války, když s Německem napadl Polsko. Výročí konce 2. světové války je také ovlivněno aktuálně napjatými rusko-českými vztahy, kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva. 

Především ale upozornil na další národnosti, které stály u našeho osvobození. „Vzpomeňme dnes na naše národní hrdiny. Letce z Anglie a maršála Karla Janouška, účastníky květnového povstání a generála Karla Kutlvašra i náš prapor bojující u Tobruku a generála Karla Klapálka a další spoustu bezejmenných hrdinů. Nesmíme zapomenout také na to, že zásluhy na našem osvobození mají i Ukrajinci, Bělorusové a další národnosti, které bojovaly v Rudé armádě. Je načase nazývat věci pravými jmény a skončit s překrucováním historie,“ řekl dále.

Do role Ukrajiny při konci 2. světové války dost nešťastně zabrousil za „ukrajinské krize“ i tehdejší  šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna. Ten se zapsal do dějin výrokem, že koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau osvobodili Ukrajinci. Výrok si vzápětí vysloužil vlnu kritiky, především ze strany politiků i historiků.

Polský ministr zahraničních věcí pronesl pro mnohé nepřijatelný výrok, když byl dotázán, jak je to s pozváním ruského prezidenta Vladimira Putina na oslavy 70. výročí osvobození koncentračního tábora Rudou armádou. „Nebylo by snad lepší říct, že to byl 1. ukrajinský front a osvobozovali Ukrajinci? Protože to byli právě Ukrajinci, kteří v těch lednových dnech otevírali bránu a osvobozovali tábor,“ řekl Grzegorz Schetyna. Vysvětloval to tak, že Osvětim přece osvobodili vojáci 1. Ukrajinského frontu, takže Ukrajinci.

Jak už bylo předesláno výše, neobešlo se to bez reakcí ani na české půdě. Vynikla mezi nimi reakce historika a pracovníka-specialisty Archivu hlavního města Prahy Petra Kreuze. „Od autora inkriminovaného výroku jde skutečně o neuvěřitelnou ignoranci a účelovou politickou manipulaci s historickými pojmy. Sovětské fronty totiž byly zpravidla nazývány podle míst, kde aktuálně operovaly, nikoli podle převažující národnosti svých příslušníků. Řekl bych, že ve všech sovětských frontech převažovali Rusové,“ uvedl Kreuz. A jak doplnil, 1. ukrajinský front byl vytvořen v říjnu 1943 přejmenováním dosavadního Voroněžského frontu.

„Samotnou Osvětim osvobodila 100. střelecká divize 106. střeleckého sboru 60. armády 1. ukrajinského frontu. Uvedená 100. střelecká divize nesla od července 1944 název Lvovská, avšak proto, že se rozhodujícím způsobem podílela na osvobození Lvova 27. 7. 1944. Byla složena v naprosté většině z vojáků pocházejících z oblasti Archangelska a Vologdy a z Komiské autonomní republiky, tedy ze severu Ruska. V personální skladbě této divize tedy drtivě převažovali Rusové (!),“ vysvětlil dále historik i ParlamentnímListům.cz s tím, že jistý percentuální podíl v ní měli příslušníci malého ugrofinského národa Komi.

„Podíl Ukrajinců v této divizi se pohyboval nanejvýš v řádu několika málo procent. Velitelem 100. divize byl v době osvobození Osvětimi generálmajor Fjodor Michajlovič Krasavin (1908-2002). Velitelem nadřízené 60. armády byl Pavel Alexejevič Kuročkin (1900-1989), rodák z vesnice u Vjazmy východně od Smolensku. Pan ministr Grzegorz Schetyna by si každopádně měl ověřit alespoň základní údaje. Pro vzdělanějšího jedince, jímž by snad polský ministr zahraničí měl být, je to otázka 10 minut,“ opřel se i Petr Kreuz svými argumenty do šéfa polské diplomacie. Podle něj při stavu a nutno říci, že i opravdu velmi solidní úrovni současného ruského vojensko-historického bádání, lze, bohudíky, opravdu poměrně snadno zjistit, jaká vojenská jednotka osvobodila Osvětim. I to, jaké bylo národnostně její přibližné složení.

„To je prostě neuvěřitelné. Jelikož neexistoval za druhé světové války žádný ‚ruský front‘, tak Rusové asi v té válce vůbec nebojovali,“ dodal tehdy ironicky dnešní ombudsman Stanislav Křeček.

Je to hanobení padlých sovětských vojáků, ozval se též publicista