Českou republiku v lednu příštího roku čeká volba hlavy státu, která bude již třetím prezidentským kláním, v němž rozhodnou sami občané a nikoli Parlament, jak tomu bylo do roku 2013. V rámci předvolební kampaně se opět objevují hlasy volající po zrušení přímé volby a návratu ke starému modelu, který by podle řady kritiků lépe vyhovoval zdejšímu parlamentnímu systému. Takový názor v minulosti projevili např. předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či nynější premiér Petr Fiala (ODS), kteří oba označili zavedení přímé volby za chybu. „Ne že bych si nevážil většinové vůle národa, ale volba v demokratickém Parlamentu, který je politicky velmi barevný, přinutí strany, aby si zvolily osobu, která je bude spojovat. Všelidová volba má ale za následek rozdělení,“ uvedl první jmenovaný.

Nyní se mezi osobnosti kritizující přímou volbu prezidenta zařadil i bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář. Někdejší šéfredaktor časopisu Respekt a později ministr informatiky, který v současnosti působí jako člen představenstva skupiny PPF, na Twitter napsal: „Přímo volený prezident z logiky své volby rozvrtává náš ústavní systém. Pro mnoho lidí (včetně mne) teď navíc asi nebude v prezidentské volbě nikdo přijatelný. A to prosím nejsem romantik a už roky volím pragmaticky. Chci návrat k volbě Parlamentem!“

Přímo volený prezident z logiky své volby rozvrtává náš ústavní systém. Pro mnoho lidí (včetně mne) teď navíc asi nebude v prezidentské volbě nikdo přijatelný. A to prosím nejsem romantik a už roky volím pragmaticky. Chci návrat k volbě parlamentem!

— Vladimír Mlynář (@mlyvla) October 13, 2022

V reakci na dotaz publicisty Michaela Žantovského, co říká na to, že přímá volba na Slovensku vyprodukovala „dva přinejmenším úctyhodné prezidenty po sobě“, odvětil Mlynář v narážce na současnou slovenskou hlavu státu Zuzanu Čaputovou a jejího předchůdce Andreje Kisku, že se jedná o slabé prezidenty. Svůj výrok následně ještě rozvedl: „A to je právě ten problém: přímá volba produkuje buď extrémní, nebo naopak politicky slabé prezidenty. Ústavní systém je přitom u nás nastaven na jiný typ osobnosti.“

Vyprodukovala jim dva politicky slabe prezidenty. A to se muze stat i u nas. A to je prave ten problem: prima volba produkuje bud extrémní, nebo naopak politicky slabe prezidenty. Ustavni system je přitom u nas nastaven na jiny typ osobnosti.

— Vladimír Mlynář (@mlyvla) October 14, 2022

Vladimír Mlynář není prvním člověkem, který poukazuje na údajně nesystémový charakter přímé volby na Hrad. Mnoho ústavních právníků zastává názor, že výběr hlavy státu přímým hlasováním nezapadá do českého ústavního systému, který funguje primárně na bázi parlamentní demokracie. Doc. Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze například poukazuje na rozpor mezi obrovským demokratickým mandátem, který v současnosti nejvyšší ústavní funkce v důsledku přímé volby požívá, a jejími reálnými pravomocemi, které jsou prý značně omezené, neboť v našem systému náleží moc výkonná především vládě, která svou legitimitu odvozuje od většiny v Poslanecké sněmovně. Tato skutečnost podle Antoše přináší riziko, že hlava státu bude mít tendenci překračovat své ústavou dané pravomoci, jelikož se díky velkému množství získaných hlasů cítí silnější, než by měla být. V předvolební kampani jsou prý kandidáti nuceni se vyjadřovat i k otázkám, na které prezident nemá podle ústavy významný vliv. „Kdyby některý z nich na tu či onu otázku odpověděl, že má sice nějaký názor, ale že by respektoval stanovisko vlády, tak by okamžitě vypadal jako slabý kandidát a snížil by svoji šanci na zvolení,“ vysvětluje Antoš. Tím zvolenému prezidentovi vzniká určitý závazek svým voličům, který ho nutí zasahovat do fungování politické scény i tam, kde k tomu nemá ústavou zaručené pravomoci.

Ústavní právníci jsou ohledně jakýchkoliv změn ústavního pořádku obvykle opatrní v zájmu zachování dlouhodobé stability. „Samozřejmě hrát s ústavou čtverylku, zkusit jít krok dopředu, a když zjistíme, že to není ono, tak půjdeme zase krok zpátky, nepochybně není optimální. Ústava má být pokud možno stabilní. Pokud byl ale do ní vnesen nesystémový prvek, krok zpátky může být lepší než tvrdohlavě trvat na něčem, co není správné,“ říká Antoš.

Když byla přímá volba v roce 2013 zaváděna, mezi používanými argumenty pro tuto změnu bylo uváděno např. podezření na kupčení s hlasy během předešlých voleb hlavy státu Parlamentem a posílení demokratické legitimity nejvyšší ústavní funkce. Výběr hlavy státu přímým hlasováním využívají ústavní systémy mnoha dalších evropských zemí včetně Slovenska a Rakouska, které jsou rovněž parlamentními republikami stejně jako Česká republika.