„Kolik je v tuto chvíli na území Česka nelegálních migrantů? Víme to?“ zeptal se moderátor Pavel Štrunc. „Ne,“ odvětil prostě a krátce host. „Neví to nikdo. Protože když je někdo ilegální migrant, tak nemůžete vědět, kolik jich tady je,“ rozvedl ještě odpověď.

Předpokládá, že v případě ilegálních migrantů v Česku nejčastěji jde o putující migranty, kteří přes Česko míří do dalších zemí, především do Německa, nebo dokonce z Německa někam dál. „Já tyhle informace mám, protože tlumočím pro různé nevládky, pro policii,“ uvedl Pelikán.

Prozradil také, že tzv. Dublinský systém, podle něhož má žadatel o azyl povinnost zažádat o azyl v první bezpečné zemi a neputovat dál volně Evropu, už dlouho nefunguje. Ale česká police podle něj dělá, co může. „Já, co mám zkušenosti s českou policií, tak postupují nejenom velmi profesionálně, ale já bych řekl, že ve většině případů i neobyčejně lidsky. Což teda někdy od nich vyžaduje skutečně velké úsilí,“ ocenil české strážce zákona.  

• Celý rozhovor naleznete zde

Problém s migrací je podle něj i v tom, že západní země se nedokážou rozhodnout, zda migraci vítají, nebo jí chtějí zabránit, čehož prý využívají různé neziskové organizace. „Je jím tolerováno jednání, které je podle mého názoru na hranici zákonnosti,“ pravil Pelikán s tím, že za těchto okolností lze migraci v EU kontrolovat jen těžko.

„Ve skutečnosti přilétá řada migrantů z Řecka, protože Řecko je značně tolerantní při používání padělaných dokladů při schengenských letech, protože už tam mají příliš mnoho lidí. A ti lidé říkají, že v Řecku už skoro žádná kontrola není,“ vysvětloval Pelikán, jak putují migranti po Evropě.

Na adresu EU si neodpustil ještě jednu ironickou poznámku. „Ta Evropa je zjevně schopná řešit účinně zásadní věci, jako jak silné motory mají mít vysavače, ale marginálie typu migrační politiky nejsou úplně v její kompetenci,“ poznamenal sarkasticky.

Zásadní problém spočívá podle Pelikána v tom, že západní Evropa, počítaje v to prý i Česko, není schopna někoho vyhostit. Když dorazí migrant do své vysněné země, v azylovém řízení možná neuspěje, ale získá dočasný status trpěné osoby, který se v průběhu let může změnit až na povolení k trvalému pobytu. Celý proces může zabrat třeba pět let.