Pátý největší nárůst zlaté zásoby zaznamenala v letošním prvním čtvrtletí Česká republika, která prostřednictvím České národní banky zvýšila rezervy cenného kovu o 1,54 tuny na 13,5 tuny. Více nakoupily jen centrální banky Singapuru, Číny, Turecka a Indie. Od ledna do konce března si centrální banky dohromady pořídily 228 tun zlata, což je o třetinu více než předchozí rekord za první čtvrtletí, který je z roku 2013. „Zlato bylo, je a nejspíše i bude nadále součástí devizových rezerv centrálních bank, i když jeho role je podstatně jiná než v době zlatého standardu, kdy se kurzy měn odvozovaly od zlatého obsahu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom banky CREDITAS.

„Zlato funguje jako likvidní komodita, která je součástí portfolií veřejných i privátních investorů. ‚Návrat‘ ČNB ke zlatu chápu jako snahu o strategickou diverzifikaci devizových rezerv, to znamená nemít pouze v rezervách akcie, dluhopisy a vklady v několika měnách, ale i právě malou část v této komoditě,“ vysvětluje s tím, že se role zlata v posledních letech příliš nemění. „Centrální banky, kterým rostou devizové rezervy, nakupují i zlato, aby neměly rezervy pouze v dolarech, eurech nebo jiných měnách. Možná se stalo zajímavějším, když po dlouhých letech stagnace jeho cena začala až po roce 2004 viditelně růst,“ míní Petr Dufek.

Vstřícnější postoj ke zlatu jako uchovateli hodnoty

Proč v prvním letošním čtvrtletí tak rostly české nákupy zlata, by nejlépe vysvětlila sama Česká národní banka, ale ta detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje. „Podle mě se jedná o kombinaci několika faktorů. Postoj guvernéra Aleše Michla a možná i části bankovní rady ČNB ke zlatu jako uchovateli hodnoty je daleko vstřícnější, než tomu bylo u předchozích členů bankovní rady. Dalším faktorem je podle mě snaha ČNB o větší diverzifikaci devizových rezerv. A v neposlední řadě se může částečně jednat i o reakci na globálně velmi vysokou inflaci v posledním cca roce a půl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ.

Česká republika získala po zániku federace v lednu 1993 70 tun zlata. Jeho drtivou část, 56 tun, prodala ČNB za guvernéra Tošovského v roce 1998. V odpovědi na to, jaký smysl mělo takového množství zlata se zbavovat, odkazuje Petr Dufek na výroční zprávu ČNB: „V průběhu roku 1998 prodala Česká národní banka 55,78 tuny zlata. Tento prodej, který vynesl celkově 16,4 mld. Kč, byl realizován v březnu a září 1998 za světové ceny (tj. 327 USD, resp. 320 USD, za trojskou unci). O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení.“

Inverzní korelace mezi zlatem a úrokovými sazbami

Tehdejší situaci detailněji popisuje Miroslav Novák. „Vztah ke zlatu byl v 90. letech jiný než v současnosti. Na zlato se v té době hledělo jako na do určité míry přežité aktivum, které nenese žádný úrok jako akcie či dluhopisy (dividenda, kupón), a naopak jsou s ním spojeny náklady s uskladněním. Ve druhé polovině 90. let navíc cena zlata klesala. A celkově období 1980 až 2000 zlatu nepřálo, když zkraje 80. let americký Fed výrazně zvýšil úrokové sazby. A korelace mezi zlatem a reálnými úrokovými sazbami je většinou inverzní, to jest růst sazeb neprospívá zlatu a naopak,“ konstatuje analytik společnosti AKCENTA CZ, specialisty na devizové operace.