„Udivuje mě, že Halík rovnou neblahořečil Hitlera, ten si to přece se Stalinem rozdal. Co má Halíkův bůh společného s vojenskou organizací, to zřejmě ví jen on sám. Třeba jen nebyl doma, když se naše členství v NATO peklo,“ říká na úvod krajan z Kanady a muž, jenž razancí názorů předčí většinu českých politických komentátorů, Jiří Jírovec. A to, co sděluje dál, jsou opravdu těžká sousta.

Po husitsku: Hrrr na ně!

„Tomáš Halík je v podstatě obchodník s katolickou vírou, kterou se snaží šířit mezi věřícími různých náboženství, kulturních a společenských tradic, jakož i mezi bezvěrci. To vše prý kvůli toleranci a porozumění. Záhy poté, co dostal Templetonovu cenu, se ale od náboženství uchýlil k politice. Kdo by odolal, když je teď v módě Rusko. Takže po husitsku: Hrrr na ně!“ pokračuje Jírovec ve svých argumentech.

Reaguje tak na repliku, kdy Halík v České televizi mimo jiné prohlásil: „Zaplať pánbůh, že jsme v NATO, protože to Rusko by stále chtělo své bývalé satelity dát pod svůj zrak. Rusko vždycky rozumělo a rozumí jen síle.“

Foldyna versus Schwarzenberg

Do souvislostí dává slova poslance za ČSSD Jaroslava Foldyny, který prohlásil: „Je to stejné mezinárodní právo a stejná Helsinská smlouva, která neplatila na Balkánu a teď chceme, aby platila v Rusku? Je to stejné právo nebo ho jenom čteme jinak na Balkáně a jinak v Rusku? Když mluvíme o ústavě Ukrajiny, je to ta ústava, která říká, že prezidenta může odvolat pouze buď on sám, nebo smrt, nebo impeachment? Je to ta ústava, která tedy odvolala prezidenta tímto způsobem? Platí zákony na Ukrajině stále?“

A slova předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga: „Já si velmi dobře pamatuji na Kosovo, ale připomínám, že než Spojené státy a jejich spojenci zaútočili tehdy na Srbsko, snažila se Madeleine Albright, která ještě myslela, neboť umí srbsky, že přiměje srbského prezidenta k jistému pochopení, že nemůže pokračovat ve vyhánění Albánců z Kosova. A teprve po dlouhém a bezvýsledném jednání, ano, bylo zaútočeno bez souhlasu Rady bezpečnosti, což vůbec neschvaluji, že tento útok byl, už tehdy jsem to neschvaloval, ale byla to opravdu jiná situace. Nejdřív se opravdu dlouho pokoušela ten proces jednání v Kosovu zastavit, to vyhánění, a dojít k nějakému kompromisu, který se bohužel kvůli tvrdohlavosti srbského prezidenta nepodařil.“

Na to Jírovec argumentuje, že si Schwarzenberg ve skutečnosti pamatovat události nechce. „Tvrdohlavost srbského prezidenta byla tehdy ovlivněna především dodatkem k dohodě z Rambouillet, který v podstatě znamenal vojenskou okupaci Srbska. Dodatek šel tak daleko, že nejen umožňoval přístup NATO na vojenské základny v Srbsku, ale i neomezený přístup personálu přes hranice a vyjmutí téhož z jurisdikce srbských soudů a finančních úřadů,“ dodává a ještě zdůrazňuje: „Argument, že Krym není Kosovo, možná lze chápat i tak, že Rusko přece jenom nenásledovalo příklad NATO. Mohlo třeba pro výstrahu bombardovat ukrajinskou infrastrukturu.“

O vojenském rozpočtu USA

„Lži mají různou formu. Mezi nejhorší z nich patří zatajená pravda. V souvislosti s Ruskem se například mluví o jeho imperiálních ambicích, ale ne o tom, že Západu nejde o nějaké mužiky, ale o obrovskou zásobárnu surovin. Nemluví se o tom, že s Jelcinem už měl nohu ve dveřích a že nenávidí Putina proto, že ty dveře přibouchl. Nemluví se o geopolitických hrách ani o vojensko-průmyslovém komplexu USA, který potřebuje neustálé napětí a války, na nichž vydělává. Nemluví se ani o tom, že asociační dohoda Ukrajiny s EU je předstupněm k jejímu přijetí do NATO a tím k zásadní změně vojenské rovnováhy v té oblasti,“ sděluje.