Těžební firma dopravuje stále více domácího hnědého uhlí na velké vzdálenosti do Dolního Saska a do České republiky. Přinejmenším export do zahraničí by měl být do konce roku zastaven.

Těžební společnost  Mibrag oznámila, že ukončí ještě letos kontroverzní vývoz hnědého uhlí do České republiky. V tiskové zprávě z konce dubna byl citován jednatel Mibrag Joachim Geisler: „ Do České republiky bude vývoz uhlí ukončen ještě v roce 2015“. V Čechách odebírá německé hnědé uhlí hlavně elektrárna Opatovice nad Labem podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče z korporace J&T, která je součástí Energetického a průmyslového holdingu. Kromě výroby energie dodává tato elektrárna také teplo Hradci Králové a Pardubicím.

Podle Němců je kontroverzní především železniční doprava na dlouhé vzdálenosti z povrchového dolu Profen v Sasku-Anhaltsku do několik set kilometrů vzdálených českých elektráren Opatovice a Most-Komořany. Vadí i dodávky do dolnosaské elektrárny Buschhaus. První vlaky s uhlím vyjely na tak velké vzdálenosti v roce 2012 a od té doby jejich počet jen stoupá. Během dlouhé přepravy suroviny s vysokým obsahem vody dochází k ekology kritizované velké spotřebě energie a vznikají nežádoucí emise CO₂.

Zásoby hnědého uhlí v obou povrchových dolech Mibrag budou kvůli těmto dodávkám navíc vytěženy rychleji, než se předpokládalo. Stoupá tím pravděpodobnost, že společnost Mibrag bude usilovat s podporou zemských vlád Saska a Saska-Anhaltska o otevření nových těžebních prostor ve stávajících lokalitách nebo dokonce o otevření dlouhodobě plánovaného povrchového dolu Lützen. S tím by byla spojena ztráta dalších domovů a poškození krajiny v dotčených regionech.

Export uhlí v Hlavním provozním plánu

Doprava uhlí na velké vzdálenosti dosud narážela u zemských vlád Saska a Saska-Anhaltska, stejně jako u spolkové vlády, na demonstrativní nezájem. Na dotazy politické strany Bündnis90/Grünen  (Aliance90/Zelení) na toto téma odmítala podle německého novináře Schroettera příslušná ministerstva odpovědět. Potřebné informace přitom mají jim podřízené báňské úřady nepochybně k dispozici. Podle novináře to dokazuje schvalovací proces Hlavního provozního plánu (Hauptbetriebsplan ) pro povrchový důl Profen na období od 1. dubna 2015 do 31. března 2017. V tomto návrhu uvedla společnost Mibrag jako odběratele hnědého uhlí z povrchového dolu Profen kromě blízké elektrárny Schkopau také vzdálené elektrárny Buschhaus, Opatovice a Most-Komořany.

V rámci schvalovacího procesu bylo mimo jiné vyžádán názor rada zastupitelstva města Lützen, které je těžbou hnědého uhlí dotčeno. Jak uvedla členka rady (Aliance 90/Zelení)  Dorothee Berthold, rada města Lützen ve svém stanovisku  vývoz hnědého uhlí odmítla.

Při schvalování Hlavního provozního plánu, který byl nakonec v březnu schválen Zemským úřadem pro geologii a hornictví Saska-Anhaltska (LABG - Landesamt für Geologie und Bergwesen Sachsen-Anhalts), však nehrál export uhlí do zahraničí žádnou roli. „ Posouzení možného vývozu hnědého uhlí ze společnosti Mibrag nespadá do kompetence LAGB“, sdělil na dotaz zemský úřad. „Tato skutečnost proto není relevantní skutkovou podstatou pro udělení povolení“.

Zprávy o exportu uhlí však pravidelně vyvolávají vzrušení v Lipsku, u kterého povrchový důl Profen leží. Existuje sice částečný politický konsensus, který těžbu podporuje, ale ten platí jen v případě, že vytěžené uhlí bude zpracováno v regionu.

Pödelwitz v hledáčku

Aby si společnost Mibrag vybudovala surovinovou základnu, usiluje v současné době především o rozšíření povrchového dolu Vereinigtes Schleenhain směrem k obci Pödelwitz. Část ze 130 obyvatel obce již od společnosti Mibrag přijala nabídku na přesídlení. Část obyvatel se však prostřednictvím občanské iniciativy „Pro Pödelwitz“ brání proti tomu,  aby jejich domovská obec stará 700 let padla za oběť těžbě.

Poslední obec, která zatím musela ustoupit těžbě povrchového dolu Vereinigtes Schleenhain, byla obec Heuersdorf. Aby byl zlomen nesouhlas jejích obyvatel, musela saská vláda v roce 2003 vydat speciální zákon. Ten byl na zemském sněmu zdůvodněn tím, že uhlí pod obcí Heursdorf musí být odtěženo, aby bylo možné hospodárně provozovat dalších 40 let elektrárnu Lippendorf. „Mibrag mezitím tento cíl transformoval a plánuje zásobování vzdálenějších elektráren v zahraničí, což je v rozporu se stanoveným zabezpečováním dodávek pro Německo”, říká energetický poradce této obce Jeffrey Michal.

Od roku 2014 totiž hnědé uhlí z povrchového dolu Scheenhain již neslouží výhradně k výrobě elektřiny v elektrárně Lippedorf. Část tohoto uhlí dopravovaného nákladními automobily jde zřejmě také do povrchového dolu Profen, kde se surové hnědé uhlí nakládá do železničních vagónů a exportuje se do České republiky.

Právě v Čechách se přitom nyní diskutuje o tom, zda je dost hnědého uhlí pro teplárny zajišťující vytápění statisíců bytů na sídlištích. Přiškrcení dovozu hnědého uhlí z Německa může českou bilanci této suroviny vážně narušit. Na dovoz hnědého uhlí z Německa budou Češi moci zapomenout stejně, jako na současné nízké ceny tepla z této suroviny.

Elektrárna Profen v nedohlednu

V minulých letech zvažoval Mibrag také výstavbu vlastní elektrárny u povrchového dolu Profen, která by byla nejprve zásobována z povrchového dolu Profen a později pak z nového povrchového dolu Lützen. Dle posledních zpráv je nyní tento projekt odsunut. Za současných podmínek není možné takovou elektrárnu hospodárně provozovat, uvedl jednatel Mibrag Joachim Geisler. Společnost Mibrag Daniela Křetínského a J&T naopak dál projevuje zájem převzít těžbu hnědého uhlí v Lužicku od švédské společnosti Vattenfall.