Křetínský, který zbohatl díky plynu a uhlí, loni kromě podílu v prestižním francouzském deníku Le Monde koupil i další francouzská tištěná periodika, což ve Francii vyvolalo otázky po motivaci takových investic a obavy o nezávislost těchto médií. Letos v červenci Křetínský koupil dvě francouzské uhelné elektrárny – v Saint-Avold a v Gardanne.

Podnikatel se ale podle informací listu už v roce 2016 v sídle francouzského ministerstva financí v Bercy setkal s několika poslanci, kteří měli rozhodovat o změně majetkové struktury EDF. Na jiných místech měl schůzky s řadou lidí tehdy blízkých vysoce postaveným francouzským politikům, které deník vyjmenovává. Je mezi nimi i tehdejší mluvčí starosty města Bordeaux a favorizovaného kandidáta na post předsedy strany Republikánů Alaina Juppého, za kterou by Juppé v případě vítězství kandidoval na francouzského prezidenta. Tím mluvčím nebyl nikdo jiný než nynější premiér Édouard Philippe.

Tehdy měla EDF značné finanční potíže a vláda chystala zvýšení jejího kapitálu o čtyři miliardy eur (103 miliardy Kč). To se pak uskutečnilo o rok později, český magnát se jej ale nezúčastnil. Podle tvrzení deníku pro něj taková možnost ale zůstává otevřená, protože francouzský kabinet chystá reorganizaci společnosti a možná umožní přístup k některým jejím aktivitám i soukromému sektoru.

Když loni v říjnu Křetínský kupoval podíl v holdingu Le Nouveau Monde (LNM), který vlastní podíl v Le Monde, ujišťoval zaměstnance těchto prestižních pařížských novin, že ve Francii nemá střet zájmů. Výslovně uvedl, že se nesetkal se žádným představitelem tamní politické scény, a přiznal jen setkání s Philippem, který byl tehdy i starostou města Le Havre, kde má sídlo jedna z posledních uhelných elektráren ve Francii spravovaná skupinou EDF. „Jsem si jist, že si na to ani nepamatuje,“ napsal tehdy český miliardář v devítistránkovém dopise zaměstnancům Le Monde.

Uhelné elektrárny, které letos Křetínský koupil za nízkou cenu, jak píše Le Monde, mají ukončit činnost do roku 2022. K tomu se zavázal současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle lidí z Křetínského okolí byl tento krok „prostředkem, jak vstoupit do francouzského energetického sektoru“, píše Le Monde.