„Spojené státy se dostaly do pozice, jestli má Amerika nějakou dlouhodobou strategii, jestli si dokáže představit uspořádání s Asadem, případně s Ruskem, jestli k tomu řešení přiberou Saúdskou Arábii, Turecko, Írán a další regionální mocnosti, které se v konfliktu angažují,“ zahájil Marjanovič.

„Na první pohled to může vypadat, že to je celé důsledek impulzivního chování Donalda Trumpa, který se dokáže naštvat z toho, co slyší v televizi, a hned žhaví svůj Twitter. Ale on byl opravdu šokován fotografiemi, které mu předložili, a on si svolal svůj štáb a řekl jim: připravte mi na stůl varianty, co můžeme udělat. Oni mu připravili dva tři čtyři návrhy a on si vybral ten nejmírnější z nich,“ vyjádřil svůj názor Marjanovič.

Trump zachraňuje tvář USA na Blízkém východě

Přestože si Trump vybral v podstatě tu nejmírnější reakci, tak kdyby se státy jako KLDR nebo Írán rozhodly překračovat červené linie, musejí počítat s tím, že přijde reakce.

„Ty si můžou říct, že doba, kdy v Bílém domě vládl Barack Obama, který napřed všechno sto let řešil se svými poradci a nakonec stejně nic neudělal, tak Donald Trump ukázal, že umí být jiný, že se umí rozhodnout ze dne na den, že je jiný než Obama,“ podotkl host.  

Trump v zásadě zachraňuje tvář USA na Blízkém východě, protože Obama také hrozil, že přijde odveta, když bude překročena červená linie. Ona překročena byla a Obama neudělal nic. Trump to napravuje.

Otázka je, jak se budou dál chovat Rusové. „Rusové by se měli stydět za to, co dělají, protože to je režim, který má na rukou krev. Oni chtějí Asada udržet u moci jen proto, že jim Asad slíbil, že v zemi udrží ty dvě jejich základny. Rusové by si měli rozvážit, jestli budou dál hájit tenhle režim. Oni si sice mohou říkat: ha ha, my jsme zase velmoc a s námi se musí počítat, tak ale svět se na Rusko dívá jinak,“ prohlásil komentátor. Pokud bude Rusko pokračovat v obhajobě Bašára Asada, Kreml riskuje, že se dostane do pozice ne nepodobné té Asadově, varoval host.

Ocenil ovšem, že Trump ukázal, že není ve vleku Kremlu, protože útok Washingtonu se teď Moskvě rozhodně nehodil. Nabízí se prý ale také teorie, že republikáni dali Rusům tip, jak se zachovat nebo nezachovat. „My nevíme, jestli republikáni třeba nedávali Rusům tipy,“ spekuloval host. 

Nesmíme také zapomínat na zájmy regionálních mocností na Blízkém východě. Írán má podle Marjanoviče jediný cíl, chce se dostat co nejblíže k Izraeli a dotírat na něj. Izraelci z toho mají velké obavy a tentokrát se jejich zájmy sbližují se Saúdskou Arábií, Saúdové také růst moci Íránu nevidí rádi. Dalším hráčem je Turecko, které má v regionu vlastní zájmy především ve vztahu ke Kurdům, což celou věc komplikuje.

Zeman dělá to nejhorší, co může

Marjanovič absolutně nechápe, proč český prezident spekuluje o tom, zda chemické zbraně použil skutečně Asad. „To jsou zlé a ubohé konspirační teorie, jejímž cílem je vnést zmatek do situace, aby se v ní lidé nemohli orientovat. Podobně se argumentovalo 11. září, že to neudělala al-Káida, ale že si to udělali Američani sami. Tyhle konspirační teorie jsou výplody chorých mozků a já se hrozně stydím, že je vyslovuje i český prezident,“ kroutil hlavou Marjanovič. 

„Pokud by se Zeman distancoval od amerického útoku, tak už by bylo jasné, že se s ním Trump nesejde. Takže Miloš Zeman lavíroval a snažil se najít nějaké východisko. A udělal to tím nejhorším způsobem, když podpořil tyhle konspirační teorie,“ pálil do prezidenta Marjanovič.

Zkritizoval českou diplomacii za to, že tam drží ambasádu. „Není sebemenší důvod, abychom tam měli ambasádu. Ať mi naši politici, kteří tu ambasádu tolik hájí, ať mi dokážou, že na nás Západ tlačí, aby tam ta ambasáda zůstala,“ žádal Marjanovič.

V tuhle chvíli bychom se ze Sýrie měli stáhnout, protože teď podle Marjanoviče už jen legitimizujeme režim. Pokud už tam chceme být nějak zastoupeni, tak to nemusí být právě ambasadorkou, takhle vysoce postavenou diplomatickou figurou.

Kdyby se alespoň Západ dokázal sjednotit na tom, že Asad v úřadu prezidenta prostě nemůže pokračovat, tak by postupem času vykrystalizoval nějaký nový lídr, se kterým by bylo možné jednat.