Fujdiak začínal v roce 1994 jako mluvčí primátora Kubery v Teplicích, po pár měsících se pak stal tajemníkem magistrátu. Spolupracovali až do roku 2018, kdy se Kubera stal předsedou Senátu. Naposledy se viděli minulý týden, kdy se Kubera na magistrátu zastavil. „Prohodili jsme spolu pár slov. Vůbec se nezdálo, že by nebyl v kondici. Byl pořád stejný, plný energie. Vyprávěl o Senátu, jak pořád cestuje a jak mu nikdo nezabrání v jeho výletu na Tchaj-wan. Nakonec zabránil,“ sdělil Fujdiak s tím, že Kubera prodělal masivní infarkt. 

S jeho smrtí se pořád nesrovnal. „Opravdu byl pro mě téměř druhým otcem. Byl obrovsky přímým a rovným člověkem, tohle byla z mého pohledu alfa a omega jeho osobnosti,“ uvedl Fujdiak, jenž je tajemníkem dodnes. Kubera měl dle jeho slov neskutečný dar – dar vyprávění. „A když něco slíbil, tak to dodržel. Stál si za svým slovem. Byl zvláštní politik, za svou kariéru jsem nikoho takového nezažil. Ačkoliv tajemník je personalista úřadu, tak za mnou za těch 24 let nikdy nepřišel, že by chtěl, abych někoho přijal. Přitom v republice mám řadu kolegů, za kterými chodí politici, že chtějí zaměstnat tu milenku, tu někoho jiného,“ řekl a dál mluvil o Kuberovi v superlativech – jako o vstřícném a příjemném člověku. „My jsme spolu kolikrát ani nepotřebovali mluvit a věděli jsme, co ten druhý udělá,“ dodává k jejich vztahu.

Kubera byl dle jeho vzpomínek také šetřivý. „Proto díky němu Teplice, když je v roce 2018 opouštěl jako primátor, měly skoro miliardu přebytek. Krásná historka, která ho vystihuje a kterou dával k dobru, byla, že když je s manželkou na nákupu, ona dává zboží do vozíku a on je z něj vyndává. On šetřil nejen v práci, ale takový byl i doma,“ řekl.

Na prvním místě u něj dle Fujdiakových slov zůstával zdravý rozum. „Ale o spoustě věcí víc přemýšlel než v 90. letech. Tehdy se choval částečně jako střelec, který vystřelil a teprve pak se ptal, kdo tam. Ale to bylo dobou. Člověk se takhle musel chovat, jinak neměl šanci se prosadit,“ řekl.