Podle Malého trvala diskuse k zákonu 4,5 hodiny. Celkem v ní vystoupilo 28 senátorů, ovšem někteří vícekrát, dokonce i pětkrát. Nakonec zvítězil názor, že zákon, jak je formulován, se blíží tomu, jaké zákony má 22 evropských států. Senátor Malý je lékař, člen zdravotnického výboru. Žádné námitky, které k zákonu zazněly, jej nepřekvapily.

Na námitku, že protikuřácký zákon omezuje svobodu podnikání, uvedl následující přirovnání. Momentálně řádí chřipková epidemie, každý pacient pobývající v nemocnici má nárok na kontakt s rodinou. Nyní se kvůli chřipkové epidemii zakázaly v nemocnicích návštěvy. Tím se také omezila práva pacientů.

Malý argumentoval také tím, že když si někdo otevře hospodu a bude ji mít kuřáckou, tak nekuřák, kterému kouř dělá špatně, nemůže do té hospody jít. Jde tak vlastně také o diskriminaci.

Malý prohlásil, že není nepřítelem kuřáků. „Já je mám rád. Jsem odpůrce kouření,“ podotkl.

Argumentoval také tím, že sál restaurace je veřejný prostor, pro který platí některá pravidla. Pro restaurační kuchyni platí určité předpisy a protikuřácký zákon je jen další předpis.

Reagoval také na námitku, že zákaz kouření způsobí krach zejména vesnických hospod. „Irové mají (protikuřácký) zákon velice přísný. Zkušenosti od roku 2006, kdy tam zákaz kouření začal platit, ukazují, že hospody tam nekrachovaly,“ ujistil.

Podle Malého lidé u nás nechodí do hospody si zakouřit, chodí si tam na buřt s cibulí, na pivo nebo zahrát si mariáš. „Tak si holt zakouří venku,“ poznamenal. Argumentoval také tím, že dříve se běžně kouřilo v letadlech, v divadlech, v kinech. Řidiči autobusů také běžně kouřili. Jenže vývoj jde dál.

Malý považuje zákon za nedostatečný. Rád by zakázal kouření také v dětských parcích, v botanických zahradách, v uzavřených autech. V některých zemích již takováto ustanovení platí. A v Rusku se prý právě nyní připravuje velmi tvrdý zákon proti kouření.

Přiznal, že protikuřácký zákon neodnaučí kuřáky kouřit. Jeho význam spočívá v prevenci, aby se mladí lidé nenaučili kouřit. Odnaučit kuřáka kouřit je totiž nadlidský úkol. „Zkušenosti ukazují, že sám bez pomoci se odnaučí kouřit 5–10 % kuřáků. Za pomoci medikamentů se odnaučí kouřit 30– 40% kuřáků.“

Podobně tak varovné obrázky na krabičkách cigaret také žádného kuřáka neodnaučí kouřit, protože si je „různě přelepují“. „Je prokázáno, že tyto varovné obrázky například v Austrálii snížily četnost kouření u mladých lidí o 2–3 %. Není to významné, ale je to krůček,“ poznamenal Malý.

Odpovídal i na námitku, proč by tedy neměl být zakázán také alkohol, ten rovněž způsobuje závislost. „Existují práce, které prokazují, že požívání malého množství alkoholu, tak dvě až tři deci červeného vína, brání shlukování krevních destiček. Malé množství alkoholu má ochranný charakter,“ uvedl s tím, že ani u malého množství cigaret žádný obdobný ochranný charakter nebyl prokázán.

Ovšem s jednou, i když jen částečnou výjimkou. Kouření se v nemocnicích povoluje jen na psychiatrických odděleních. Tamní pacienti totiž díky kouření mají nižší spotřebu psychofarmak.