Připomínají, že producent, textař a spisovatel Michal Horáček zatím jako jediný oznámil, že chce jistojistě kandidovat na Hrad. Působí odhodlaně, přestože některé okolnosti mluví v jeho neprospěch. Zatímco jiní uchazeči o post prezidenta, kteří se ještě objeví, budou odpočatí, on už od ledna křižuje republiku. Za sebou má návštěvu stovek míst a setkání s tisícovkami lidí. Navíc ještě nevstoupila v platnost novela volebního zákona, takže Horáček – ale ani další kandidáti – nemohl začít sbírat potřebných 50 tisíc hlasů nutných pro podání „přihlášky“, píše list.

Upozorňuje, že kandidáti bez podpory politických stran to nemají lehké. Nestačí jim podpis dvaceti poslanců nebo deseti senátorů jako stranickým kandidátům. Na petiční archy se navíc musí ke jménu přidat číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu, což nepochybně celou řadu lidí od podpisu odradí.

Nemůžeme sbírat podpisy. Jde o záměr

Pro Horáčka představuje zpoždění novely problém. Ve chvíli, kdy oznámil úmysl kandidovat a objevil se ve všech médiích, byla jeho šance sehnat podpisy přece jen větší. „Neřekl bych ale, že jsem začal kampaň předčasně. Už dopředu jsem si předsevzal, že chci navštívit co nejvíc míst, kde lidé žijí a pracují. Jen díky těmto setkáním jsem mohl osobně představit lidem svůj program a své vize,“ tvrdí Horáček s tím, že toto cestování mu zároveň umožňuje vytvořit síť velkého množství lidí, kteří mu pomohou se sbíráním podpisů na petiční archy, píše dále list.

„Myslel jsem, že už dávno budeme podpisy sbírat, ale bohužel, kvůli poslancům to není možné. Dlouho jsem se domníval, že jde o šlendrián. Teď už si myslím, že jde o záměr. Parlamentní strany zjevně nevítají kandidáty nezávislé na jejich podpoře,“ stěžuje si Horáček.

Druhý nejčastěji zmiňovaný – byť dosud potenciální – prezidentský kandidát Jiří Drahoš je na rozdíl od Horáčka nejčastěji na jednom místě. Ve „své“ Akademii věd působí už pětačtyřicátý rok, od roku 2009 jako předseda. Mandát mu končí letos 24. března a do konce měsíce chce oznámit, zda se prezidentského souboje zúčastní. Renomovaný fyzikální chemik, který je autorem řady oceněných vědeckých prací, působí při hovoru o své kandidatuře jako typický vědec. Slova volí pečlivě a diplomaticky, nikoho se nechce dotknout, natož někoho kritizovat, uvádí list.

Nebudu se proti nikomu vymezovat

„Nebudu se nijak vyjadřovat k panu prezidentu Zemanovi, pokud budu kandidovat, budu kandidovat jako Jiří Drahoš se svým programem a svými představami, nebudu se proti nikomu vymezovat,“ odmítá otázky na nynějšího „vládce“ Hradu. Najít jeho názory na politiku je téměř nemožné; ani v knize rozhovorů, která o něm vyšla, se k českým politickým reáliím příliš nevyjadřuje, podotýká deník.

Jiří Drahoš si přesto nemyslí, že by právě tohle mělo snižovat jeho prezidentské šance. „Ano, nejsem políbený praktickou politikou,“ řekl HN. Argumentuje tím, že se z pozice předsedy Akademie věd osm let hádá i přátelsky debatuje s politiky o rozpočtu akademie. „Přežil jsem ve funkci pět premiérů a čtyři vlády, znám všechny bývalé ministry školství a financí, mezi všemi těmito lidmi jsem se pohyboval. Pokud někomu připadá, že nemám žádné politické zkušenosti, tak bych to označil za mírně naivní názor,“ řekl listu.