Válka na Ukrajině trvá 696 dní a vládce v moskevském Kremlu dává najevo, že na jeho cílech, které oznámil, když vydal rozkaz ke vpádu na Ukrajinu, se nic nezměnilo. Stejně jako 24. února 2022, trval i teď v lednu 2024 na tom, že Ukrajina má být denacifikována a demilitarizována.

Situace na frontě je prý napjatá. Mezi vojáky vyrazil starosta Kyjeva Vitalij Kličko a to, co slyšel, ho nepotěšilo. Obránci vlasti si stěžovali na velký nedostatek munice a nedostatek čerstvých posil. V rozhovoru pro nejčtenější německý deník Bild Kličko nešetřil kritickými slovy.

„Už několik měsíců je šílený, obrovský nedostatek munice. Munice je problém číslo jedna, když máte co do činění s frontovou linií,“ uvedl starosta ukrajinského hlavního města s tím, že tlak z ruské strany je v poslední době „šílený“. V této souvislosti si postěžoval na německé rozhodnutí z polovin týdne neposílat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Taurus. „Včerejší rozhodnutí bohužel nebylo ve prospěch Ukrajiny," poznamenal Kličko.

Taurus je pro Ukrajinu tak důležitý, protože rakety mohou svým doletem narušit logistiku ruských vojsk. To by zvýšilo bezpečnost ukrajinských vojáků a občanů. Kromě toho by Taurus mohl být použit k ničení ruských skladů zbraní, zdůraznil Kličko.

Kyjevský starosta zdůraznil, že teď panuje doba, kterou by Ukrajinci označili za těžkou, ale ostatní Evropané by si měli uvědomit, že zanedlouho může podobně těžká doba panovat i u nich.

„Rád bych proto využil této příležitosti a poslal Německu vzkaz: Bráníme naši zemi, ale také celou Evropskou unii. Nikdy bychom neměli Rusko podceňovat. Putin půjde tak daleko, jak mu dovolíme. Každý německý politik si to musí uvědomit. Válka je nyní na Ukrajině. Může se z ní stát válka v Evropě."

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v téže době pozval kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa na Ukrajinu. Trumpovy plány na ukončení války označil za nebezpečné.

„To znamená, že říká, že bude rozhodovat sám - o Rusku ani nemluvím - bez obou stran, tedy i bez nás... To znamená, že pokud jeho nápad, který nikdo neslyšel, nebude pro nás, naše lidi, fungovat, tak stejně udělá všechno pro to, aby ho prosadil. A to je to, co mě trochu znepokojuje," vysvětlil.

Navzdory tomu, že je podle Klička situace na Ukrajině momentálně extrémně složitá, podle agentury Reuters už se Ukrajinci pustili do obnovy poničených měst. Jedním z takových měst je Trostianec, město zdevastované válkou.

„Věříme, že naše město bude ještě lepší, ke škodě našich nepřátel," řekla 60letá Natalia Androsová, jedna z mnoha místních obyvatelek.

Trostianec je jednou ze šesti osad, které byly přestavěny ze státních prostředků v pilotním programu s cílem rozvinout dovednosti a zkušenosti potřebné pro pozdější mnohem širší rekonstrukční úsilí. Starosta Jurij Bova řekl, že se krátí čas na to, aby se městům vrátil život, jinak hrozí ztráta milionů Ukrajinců, kteří by mohli pomoci přebudovat zemi, ale kteří by po delším pobytu v exilu zvolili radši život tam, než návrat na Ukrajinu. Podle agentury Reuters opravami prochází i město Ochtyrka. Většina škol byla opravena s novými okny, střechou nebo protileteckými kryty, a to z velké části díky mezinárodním dárcům.

Některým Ukrajincům se však tato snaha vlády nelíbí. Mají za to, že napřed je třeba peníze vydat na armádu a teprve poté, co bude dosaženo vítězství, bude možné vkládat peníze do obnovy měst.

Druhá skupina obyvatel tvrdí, že Ukrajina nesmí investovat jen do armády, ale např. také do obnov měst, protože takové projekty pomohou udržet ekonomiku v chodu, vytvoří se zdroje pro financování armády a ještě by se mohli chtít Ukrajinci vrátit domů. Alespoň někteří.

Orysia Lutsevych z think-tanku Chatham House v Londýně prohlásila, že úředníci musí urychleně odemknout ekonomický potenciál Ukrajiny obnovením růstových příležitostí generujících příjmy, které mohou pomoci porazit Rusko. „Vojáci vyhrávají bitvy, ale ekonomiky vyhrávají války. Je to součást stejné rovnice, řekla.