„Jde nám o to, aby se partneři na nás nedívali jako na jedno neidentifikovatelné území, odkud přicházejí problémy. Chceme oddělit ty procesy, které probíhají vůči Polsku a Maďarsku, od celkového vnímání regionu,“ objasnil Lajčák.

Jak známo, Varšava a Budapešť jsou ve sporu s Bruselem kvůli pojetí demokracie a právního státu, zatímco Bratislava se hlásí k jádru Evropské unie a Slovensko jako jediné z V4 přijalo euro.

Slovenské předsednictví se podle Lajčáka snaží ukázat, že V4 má zkušenosti a nápady, které mohou být užitečné. Až dosud uspořádalo více než 110 akcí, další stovka má následovat v dalším pololetí. V únoru má s V4 znovu jednat německá kancléřka Angela Merkelová, v březnu by mohl do Bratislavy opět přicestovat francouzský prezident Emmanuel Macron. V4 se podle Lajčáka také podařilo dohodnout, že z prostředků poskytnutých na řešení migrace koupí čtyři lodě pro libyjskou pobřežní stráž.

Lajčák tento měsíc vzal zpět svou demisi, kterou původně předal hlavě státu v reakci na to, že slovenští poslanci odmítli migrační pakt OSN. Nakonec se ale rozhodl setrvat v čele Ministerstva zahraničí. Lajčák samotný dokument OSN obhajoval. Jako nedávný předseda Valného shromáždění OSN se na jeho přípravě také významně podílel.

Změnu postoje k rezignaci Lajčák zdůvodnil podporou, které se mu dostalo kromě jiných také od vrcholných politiků Slovenska. A také nadcházejícím předsednictvím Slovenska v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v roce 2019.