Beneš v úvodu rozhovoru uvedl, že se nedomnívá, že by virus zeslábl nebo se změnil. „Můžeme však očekávat, že virus bude do budoucna slábnout, protože se bude adaptovat na člověka. V Evropě, pokud vím, ale zatím nikdo žádnou změnu viru nepopsal. Existuje sice informace, že v Singapuru zjistili jinou variantu viru, který by měl být méně agresivní a méně přenositelný. To je samozřejmě možné. Je to RNA-virus, takže obecně platí, že se může měnit snáze než DNA-viry. V létě oproti jaru slábl průběh epidemie, což je způsobeno jinými vlivy – teplým letním počasím, ale i změnou našeho chování,“ poznamenal. 

Více případů přičítá zjištění, že velmi intenzivně testujeme. „Prokázaná přítomnost viru v organismu člověka však ještě neznamená, že jde o nemoc. Virus v okamžiku testování už může být neaktivní, neškodný nebo se s ním člověk jen setkal a k onemocnění nedošlo. Jde tedy o bezpříznakovou infekci. Proto tvrdím, že množství pozitivních testů u populace, jež je normálně zdravá, neznamená nic špatného. Kdyby se tímto způsobem testovala jiná virová infekce, například chřipka, tak by pozitivních byly ne stovky, ale tisíce denně,“ dodal.

Následně se Beneš vyjádřil mimo jiné i krouškám, kdy se podle něj nemáme bavit o tom, jestli roušky ano nebo ne, ale o tom, kdy je používat. Dle jeho slov by měly být využívány ve chvíli, kdy bráníme velké expozici a bezprostřednímu riziku šíření viru. „Rouška je krátkodobá šikovná ochrana, kterou by měl mít každý trvale u sebe jako první pomoc. Můžeme ji použít, kdykoli se cítíme ohroženi, třeba tím, že někdo v okolí kašle nebo smrká. Pak nás rouška bude chránit, sice ne dokonale, ale rozhodně dost, aby množství virů nebo bakterií, jimž jsme vystaveni, bylo co nejmenší,“ poznamenal Beneš. 

A vyjádřil se i k tomu, jak se člověk může nakazit například v tramvaji. V případě, že má zavřenou pusu, nekýchá, nesmrká a nekřičí, je riziko nakažení minimální. „I kdyby právě prodělával bezpříznakovou infekci, množství viru, jež kolem sebe rozšíří, je zanedbatelné. Proto si myslím, že plošné nošení roušek například v tramvaji není za současné epidemiologické situace na místě. Lidé by si ale roušku nasadit měli, pokud se sami necítí dobře nebo když přistoupí někdo smrkající či kašlající. Kvůli riziku přenosu kontaktem, například z kontaminovaného madla nebo tlačítka, je důležité si nesahat při pobytu na veřejnosti do obličeje a také nejíst dřív, než si po návratu domů umyjeme ruce. Těmto reflexům a návykům je třeba se naučit,“ uzavřel a vyzval k odpovědnému chování a k základním hygienickým návykům.