Doktor Berta pracoval v nemocnicích ve Švédsku, později v Norsku a v covidových časech se rozhodl pomoct i Fakultní nemocnici v Olomouci, kde, na konci 90. let minulého století, začínal. Ještě v loňském roce vedl covidovou jednotku intenzivní péče v této nemocnici a v rozhovoru pro Reflex.cz prozradil, že  v Olomouci měli připravený krizový plán pro situaci, kdyby se přetížené zdravotnictví zhroutilo a nezbylo než pacientům podávat pouze utišující léky, protože na nic jiného už by nebyl prostor. Ale nakonec na to naštěstí nedošlo.

Jako zkušený lékař prohlásil, že někdy už je lepší jen lidem ulehčovat poslední týdny či měsíce života a neléčíte za každou cenu.

„A jsme zase u těch opatření proti covidu, která pravděpodobně napáchala víc škody, než přinesla užitku. Hlavně na našich dětech,“ poznamenal Berta.

V České republice se podle něj lidé místo k Bohu často upínají k vědě. Berta v této souvislosti upozornil, že věda je proces neustálého hledání, během něhož se může ukázat, že dlouho přijímané závěry nejsou pravdivé a je třeba je přehodnotit. Neustálé pochybování je tedy nedílnou součástí vědy. „Tím spíš si uvědomuji, že věda je tekutý písek. Když někdo věří vědě, pak já se musím zeptat: Věříš jí jako nástroji poznání, anebo věříš jejímu závěru? Jako nástroj poznání jsou vědecké postupy úžasná věc, ale jakmile někdo výsledkům začne slepě věřit a nekriticky prosazovat, tak to už je podle mě mimo rámec správného přístupu k vědě,“ upozornil lékař. Jenže na to se podle Berty zapomíná. Dnes jsou lidé, kteří vyslovují pochybnosti, často označováni za dezinformátory.

„Pro mě to je nepochopitelné. Jak je možné, že špičkoví lékaři, kteří mají za sebou desítky let skvělé práce a byli do covidu bráni jako důvěryhodné autority, tím, že ten narativ nesdílejí, jsou náhle označeni za hlupáky, dezinformátory, konspirátory. U nás je známý velmi křiklavý případ pana prof. Berana, kterého já jsem nikdy osobně neviděl a nikdy jsme spolu nemluvili, ale už jenom to, že nějaký úředník ministerstva má tu drzost špičkového vědce označit za dezinformátora a dát to někam na web, svědčí o tom, jak nemocná tady tahle společnost vlastně je. Ale je to vidět i v zahraničí. Příkladem je nositel Nobelovy ceny za výzkum HIV Luc Montagnier. Ten když si dovolil říci, že čínský virus vznikl uměle nebo byl modifikovaný v laboratoři ve Wu-chanu, protože je velmi nepravděpodobné, že by takhle zmutoval sám o osobě, byl okamžitě označený za všechno možné. No dneska víme, že to tak s největší pravděpodobností bylo. Takže to je pro mě obrovským překvapením, jaká propagandistická mašinérie je schopná se rozvinout za takhle krátkou dobu a kam až je schopna to dotáhnout s osočováním lidí, kteří se neprovinili ničím jiným než tím, že si dovolili přemýšlet vlastní hlavou a dojít k jinému názoru, než je ten, který prosazují ty autority, kterým je dopřáváno sluchu,“ kroutil hlavou lékař.

• Celý rozhovor naleznete zde

A přitom právě odtud podle Berty plyne velká nedůvěra veřejnosti v covidová opatření. Přijde nějaký odborník, vyhlásí nezpochybnitelnou pravdu o covidu a ono se brzy ukáže, že tato nezpochybnitelná pravda neplatí.

„Znejistilo to samozřejmě veřejnost, podařilo se rozdělit společnost tím, jak nám postupně různí odborníci a představitelé státu lhali nebo přinejmenším se mýlili, přestože tvrdili, že to tak určitě bude. Pamatujeme si tečku za covidem po dvojím očkování jako jeden z příkladů. ... My jsme se přiklonili k nějaké variantě. Ta byla prosazena jako jediná správná. Diskuse byla prakticky umlčena. Ukázalo se, že to tak úplně není pravda, nebo respektive, že to v řadě ohledů není pravda. Dneska se divíme, že společnost z velké části nevěří oficiálním autoritám. Já se nedivím,“ zdůraznil lékař.

Radí opatrně přistupovat i k farmaceutickým firmám, které vakcínu vyvíjejí. Nezpochybňuje to, že s pomocí svých vakcín chtějí lidem pomoct, ale také chtějí vydělat, takže své vakcíny propagují jako jediné správné řešení. Jenže lékaři by měli vědět, že na trhu existují běžně dostupné léky, jako třeba aspirin, ale i jiné, které pacientovi mohou pomoci v počátečních fázích nemoci covid-19, takže se nemusí dostat do těžkého stavu.