Levný cvrček, drahá kráva? Úplně opačně. Spočítáno

14.06.2024 9:35 | Monitoring

„Abyste se nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz,“ informuje vývojář a zakladatel Společnosti pro obrany svobody projevu Daniel Vávra, který se v příspěvku na facebooku zamyslel nad ekonomickými a ekologickými aspekty chovu cvrčků pro lidskou konzumaci ve srovnání s tradičním chovem krav. „Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu…“ pokračuje Vávra ve svém detailním rozboru, v němž zpochybňuje tvrzení, že cvrčci představují ekologičtější a ekonomičtější variantu k hovězímu masu.

Levný cvrček, drahá kráva? Úplně opačně. Spočítáno
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Křupaví cvrčci. Dobrou chuť

„Ještě jsem se zahloubal do cvrčko salám byznysu zkoumaného na Mendelově univerzitě a dovolil si amatérským výpočtem ověřit tvrzení ‚vědce‘ z Brna, který zjevně dostal granty na výzkum pojídání hmyzu a hodně by zklamal, kdyby řekl, že to je blbost,“ uvedl Daniel Vávra svůj příspěvek.

Pokud je z průměrné krávy přibližně 300 kilogramů kvalitního masa a průměrný cvrček domácí váží jeden gram při své dospělé velikosti, které dosáhne po dvou měsících, je dle Vávrova výpočtu na stejnou váhu krávy třeba 300 tisíc cvrčků.

Umělá inteligence Vávrovi následně dopomohla ke zjištění faktu, že při chovu se vejde přibližně 4 000 cvrčků na jeden metr krychlový a k produkci tří set kil cvrččího salámu je tím pádem třeba 75 metrů krychlových. „Vzhledem k tomu, že cvrček roste 6x rychleji než kráva, tak rozpočteno na rok se jedná o 12,5 metru krychlového. Klimatizovaného, vytápěného prostoru, kde musí být 27 stupňů,“ shrnul Vávra.

Po zohlednění rychlejšího růstu cvrčků by tento prostor činil 12,5 metru krychlového ročně. Vzhledem k vysokému obsahu vody v cvrčcích, který se sušením zmenší o 70 procent, je však reálně potřeba milion cvrčků a 250 metrů krychlových prostoru, což odpovídá voliérám o rozměrech 10x10x2,5 metru. „To je prosím prostor potřebný k nahrazení JEDNÉ krávy,“ upozornil vývojář.

Vávra poté porovnal prostorové nároky chovu cvrčků s kravínem pro 200 krav, který zabírá 2000 metrů čtverečních a kde si krávy prostor vytápějí samy. Došel k závěru, že na stejnou plochu se vejde 20 voliér pro cvrčky, což po zohlednění rychlosti růstu představuje 120 ekvivalentů krav za rok. „Takže plocha potřebná pro cvrčky je větší, než plocha pro chov krav. Hovězí maso přitom obsahuje více bílkovin a kráva kromě nechutného prášku dává také mléko, sýr, tvaroh, kůži, hnojivo a další produkty. Cvrček cvrká. A potřebuje vytápění, klimošku a odvlhčovač vzduchu,“ vyčetl Vávra.

Energetická náročnost zpracování je dle jeho názoru rovněž vyšší, protože krávu po porážce stačí chladit, zatímco cvrčky je nutno sušit a smažit, což je energeticky náročnější a produkuje více CO2.

V ekonomickém srovnání Vávra uvádí, že cena hovězího masa začíná na 200 Kč/kg, zatímco 100 gramů cvrčků stojí 200 Kč. Pro dosažení stejného množství potravin z cvrčků je tedy potřeba zaplatit 10x více. „Abyste se tedy nažrali stejně ze cvrčků jako z hovězího, musíte vysolit 10x víc peněz. A tím bych ty žvásty o tom, jak je to spása lidstva a ekologický zdroj bílkovin ukončil,“ uzavřel téma Vávra.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Kratochvílová



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Není tam zakalkulováno ještě krmení pro cvrčky,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemravní bahno , 14.06.2024 10:50:18
které má též energetickou hodnotu. Podle známého principu, že čím menší organismus, tím víc spotřebuje (relativně ke své váze) potravy. 600 kg kráva 30 kg píce denně - 1/20, 70 kg ovce 6kg píce denně 1/10, a končí to u rejska, který sežere denně polovinu své váhy 1/2. U cvrčků si vůbec nedovedu představit. I když hmyz funguje na jiném metabolismu, je paradoxně ještě vyšší než u savců. Abychom vypěstovali 600 kg cvrčků, tedy jednu jalovici na porážku, tak do nich budeme muset za dobu jejich růstu než dosáhnou "jatečné" existence narvat asi 20x víc potravy (obilných klíčků, travní hmoty, otrub a ovoce, dokonce i suš. mléko) než do krávy téže váhy. Zaset, hnojit, sklidit, převézt, nakrájet, zpracovat 20x více hmoty. Ekologie jako prase. Enormní tlak na polní produkci, ničící přírodu 20x víc. Že se budou krmit "zbytky". Jakými? Abyste měli "zbytky", musíte mít prvotní produkci. A tu nebudeme mít nebo ji budeme muset znásobit. Vládnou nám blázni!

|  8 |  0

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…