Jak ukázal aktuální exkluzivní průzkum společnosti SANEP, téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR se obávají v souvislosti s děním na Ukrajině zhoršení mezilidských vztahů, dalšího rozdělování naší společnosti. Lidé mají strach ze zhoršení bezpečnosti, zdravotní péče a zvýšení cen.

„Obavy jsou pochopitelné, ať se nám to líbí, nebo ne, máme za humny válku. Válka plodí nejen utrpení na Ukrajině, ale také uprchlíky,“ shrnuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a připomíná, že z Ukrajiny už odešly tři miliony lidí a k nám asi 270 tisíc. „To je na desetimilionovou zemi obrovské množství. Mezi nimi jsou desítky tisíc dětí. Když si vezmete kapacity předškolních zařízení, škol, dětských lékařů, je to bezprecedentní zátěž. Situace ale neznamená, že se zhorší kvalita zdravotní péče nebo vzdělávání. Jsem přesvědčen, že to naše země zvládne, ale obavy jsou. Když si lidé pustí večer zprávy, vidí ostřelování a mají obavy. Obavy jsou pochopitelné,“ analyzuje.

Další dopad války je ekonomický. „Z padesáti procent jsme závislí na ruském plynu a ropě, nahoru jdou ceny energií, inflace je jedenáct procent, říká se, že vystoupí snad ke čtrnácti. Je pochopitelné, že lidé obavy mají, ať jde o bezpečnostní situaci, zdražování nebo nápor na školství a zdravotnictví v souvislosti s vlnou uprchlíků,“ přemýšlí Rouček.   

Všichni se snaží sociálně nejzranitelnějším pomoct a my?

Podle některých odborníků i politiků míříme do chudoby. Podle bývalého poslance TOP 09 Miroslava Kalouska upadne pětina českých domácností do chudoby dramatické. „Mělo by dojít k nějakým opatřením. Nelze jen komentovat situaci jako Miroslav Kalousek. Od toho je stát! Od toho si národ vytvořil stát, aby mu zajistil fyzickou bezpečnost a určité zabezpečení sociální,“ konstatuje Rouček. „Když se podíváme po Evropě, všechny státy od Polska na východě přes Španělsko na jihu po Švédsko na severu přijaly nějaká opatření a sociálně nejzranitelnějším se snaží pomoci. Ať už je to snižování spotřební daně, DPH, přídavky, příplatky na topení, elektřinu, prostě na bydlení,“ vypočítává a také vyčítá směrem k české reprezentaci: „Tohle bohužel naše vláda nedělá. Je to obrovská chyba, která postihne nejen společnost. Jak půjde čas, postihne to popularitu a volební preference vládních stran, pokud přístup nezmění. Nelze jen stále omílat, že musíme šetřit a snižovat deficit státního rozpočtu. Ano, nelze vyhazovat peníze. Velmi jsem kritizoval Babišovu vládu, že „rozhazovala peníze vrtulníkem“ bez ohledu na to, kde je vezmeme. Tato vláda jde do druhého extrému, mluví jen o šetření, snižování zadlužení a nevidí sociální potřeby a zadlužení velké části populace. Jde o to se postarat o sociálně slabší.“

Jedno tabu. Otevřete otázku zvyšování příjmů

A sociální demokrat analyzuje dál. „Šetřit je v pořádku, ale nešetřit na těch nejzranitelnějších ve společnosti! Co je naprosté tabu pro tuto vládu… Musíme otevřít otázku zvyšování příjmů. Můžeme je zvýšit tím, že se podaří mít obrovský ekonomický růst a do státní kasy poteče více peněz, to by bylo ideální. Ale v této ekonomické situaci dnes nežijeme. Takže musíme uvažovat o tom, že zvýšíme daně. Pořád není problém přiblížit se evropské úrovni. Třeba o jedno, dvě procenta zvýšit korporátní daně,“ říká Rouček. „Včera byla zveřejněna čísla, kolik vydělaly naše banky. I přes covid a lockdowny zvýšily zisky dvojcifernými čísly. V porovnání s nejkapitalističtějšími zeměmi jako je Velká Británie, Amerika, koneckonců i ty sociálnější jako Rakousko nebo Německo, které mají progresivní daň, kde nejvyšší příjmy miliardářů zdaňují třeba padesáti, pětapadesáti procenty, my žádnou progresivní daň nemáme. Všechno to odnášejí střední vrstvy a nižší střední vrstvy a to je špatně. Tohle tabu by vláda měla prolomit. Začít nejen diskutovat, ale i jednat. Samozřejmě že se nesmíme zadlužovat, ale musíme vnímat i potřeby obyčejných lidí, kteří se živí prací. To nejsou lidé, kteří by seděli za pecí nebo v hospodě. Pracují, kolikrát mají dvě zaměstnání a jen tak tak mají na složenky,“ dodává rázně.