Co s o tom myslíte o fungování bezvízového styku s Tureckem?

Jedna věc je například svoboda slova a ochrana menšin a druhá 72 kritérií, které Ankara nebo kdokoli jiný musí splnit, aby bezvízový styk dostal. Ankara, podle informací, co mám, je někde ve dvou třetinách cesty. Podle dohody by měl bezvízový styk začít od června, teď máme začátek května, takže uvidíme. Evropská komise se k tomu zavázala, takže doporučení dá, ale musí rozhodnout ještě jiní, bezvízový styk bude schvalovat Evropský parlament a hlavně všechny členské země. Tady si nejsem jist, zda za prvé Ankara podmínky splní a také zda všechny státy s tím budou souhlasit. Jsme v procesu.

Už byla zveřejněna čísla za duben a z Turecka do Řecka přišlo méně než tři a půl tisíce lidí. To je méně než před vypuknutím krize. Buďme rádi, že příliv uprchlíků ustal.

Země Evropské unie se zřejmě budou moci „vykoupit” z povinnosti přijmout v případě krize žadatele o azyl z jiného členského státu. Podle zdrojů, na něž se odvolávají britský list The Financial Times a agentura ČTK, je to součást návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému. Deník The Financial Times v této souvislosti píše o 250 tisících eur (6,75 milionu korun) za každého žadatele o azyl, jehož by stát odmítl přijmout. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK ovšem s tím, že na středečním jednání eurokomisařů se může návrh ještě změnit. Co si o tomto „vykupování“ myslíte?

Nevím, co je na tom návrhu pravdy. Pokud by někdo s tímto návrhem přišel, je v zájmu všech tento návrh jednoznačně odmítnout. Pořád se točíme v kruhu návrhů na kvóty. Jasně praxe prokázala, že v jakékoli podobě nefungují. Uprchlíci chtějí do určitých zemí, a to z mnoha důvodů. V Evropě je volný pohyb osob. Nemůžeme tu někoho držet proti jeho vůli.

Maďarský nejvyšší soud v úterý zamítl podněty proti verdiktu národní volební komise, že se v zemi bude konat referendum o kvótách pro povinné přesídlení migrantů do Maďarska. Výsledek maďarského referenda Evropskou unii k ničemu nezavazuje. Komu je tedy určen tento signál?

Je to signál vlády vůči maďarské veřejnosti. Ale rozhodnutí Maďarska stejně jako ostatních vlád je negativní. Stanovisko Visegrádské čtyřky je jasné a komise by to měla vzít v potaz.

Pokud jde o migrační krizi, na balkánské trase je sice hlášen úbytek běženců, ale na druhou stranu to směřuje do Itálie, kde prý dochází ke značnému nárůstu zločinnosti. A co dělat, pokud jde o italskou cestu?

Je potřeba stabilizovat situaci v Libyi. O to se jak evropské státy, tak mezinárodní společenství včetně OSN snaží, protože v Libyi stále přetrvává občanský konflikt, kdy nemáme jednu vládu. Již nyní s některými složkami vlády ale evropské země spolupracují. Do určité míry funguje i námořní mise. Příliv není tak velký, jako byl například před rokem. Údaje se různí, ale přesto minimálně 100 tisíc v Libyi čeká. Na rozdíl od turecké cesty se nejedná například o Syřany nebo Afghánce, ale o Afričany z černé Afriky.

Do toho se stále více propadá důvěra občanů v nadnárodní instituce a výrazně klesá podpora našeho členství v Evropské unii a NATO. Určitě hraje roli migrační vlna. Je možné, že se náhled na význam institucí změní?

Určitě hraje v názorech migrační vlna velkou roli. Lidé si myslí, že Evropská unie je tady od toho, aby situaci řešila. Problém je v tom, že EU nemá pravomoci a není superstát nebo federální stát. Přesto, že existuje agentura, jako je Frontex, je ochrana hranic stále věcí jednotlivých národních států. Od Unie stále chceme řešení, ale ona je nemůže poskytnout, protože pravomoce nemá. Důvěra v Unii klesá, jenže jde o problémy, které nejsou schopné řešit státy samy. I když bychom postavili na každé hranici plot, nevyřešíme problémy, které jsou v Sýrii nebo Libyi. Je potřeba hledat společné řešení, ale ne v kvótách.

V souvislosti s migrační krizí se přetřásá i pojem „vlastenectví“. Do jaké míry je to autentické a do jaké míry jde o falešný konstrukt vyvolaný momentální emocí? Narostl mezi českými lidmi za poslední rok smysl pro vlastenectví? Na čem bychom měli naše vlastenectví stavět? A na co, případně koho, můžeme být jako národ nejvíce pyšní?

Pocit vlastenectví v každém národě vychází z některých pozitivních zkušeností z historie. Například u nás byl mnohem silnější, protože se pojil se vznikem Československé republiky a problém je, že se Československo rozdělilo. Pocit vlastenectví k zemi, za kterou lidé ve dvou světových válkách prolévali krev, se oslabil. Nyní jako společnost hledáme momenty z naší historie, kde bychom mohli pocit sounáležitosti, vlastenectví posílil.

Současně se stupňuje napětí ve smyslu náhledu na Rusko. V souvislosti s oslavami konce 2. světové války se projevuje směrem k probíhající jízdě Putinových Nočních vlků, zažili jsme též vzrušení z toho, že v Plzni měl být do oslav konce války začleněn sovětský tank. Co k těmto excesům lze říci? Do jaké míry vás současná úroveň vztahů s Ruskem nutí přehodnocovat pohled na vzpomínky na 2. světovou válku?

Jako Češi bychom měli mít jasno. Neměli bychom zpochybňovat, že v průběhu roku 1944 v hlavně roce 1945 z velké části naši republiku osvobodil od nacismu tehdejší Sovětský svaz. Samozřejmě, pokud jde o západní Čechy, Plzeň, Klatovy, tam byla americká armáda.