První otázka byla filozofická, co je to Západ? Lukavec jako náruživý cestovatel se setkal s mnoha definicemi, zmínil například, že Číňané, které potkal, si vůbec nemyslí, že žijí v diktatuře. A Drulák souhlasil, že „Západ“ skutečně bude pro každého jiný, pro členy i nečleny. Připomenul, že dříve se v Evropě mluvilo o křesťanské civilizaci, až do 19. století. Pak došlo k sekularizaci, takže křesťanství bylo nahrazeno pojmem civilizace, tedy že Evropa představuje civilizaci a nikdo okolo žádnou nemá.

„A ve druhé polovině 20. století, kdy jde Evropa geopoliticky do háje, rozdělí si ji Američani a Rusové, tak ten pojem Západ znamená alianci mezi Amerikou a Evropou a ještě pár dalšími spojenci,“ vysvětloval Drulák původ slova Západ.

Pro něj je ovšem Západ rovnováha mezi jedincem a společenstvím, která v Evropě vznikala století. Dodal, že tato symbióza byla nalezena i jinde, ale je jinak nastavena, např. právě v Číně, kde je role jedince menší. A varoval, že není možné jen tak ztotožnit západní tradici a současný individualismus: „Který se vymkl, popírá to společenství a nahrazuje to globální utopií. Že je lidstvo a pak jsou už jen jednotlivci. To není typické pro Západ,“ mínil Drulák a dodal, že na Západě se žije v malých společenstvích, městech nebo i národech, a ty mají svá práva. A i jednotlivec má svá práva. A Západ hledá ideální symbiózu.

Pokud jde o to, zda bude lépe nebo hůř, Drulák soudí, že teď bude hůř. Doplnil, že zvláště ve střední Evropě, kde ekonomický model zastaral. Ale je zde i nejistota způsobená ztrátou pozice. „Evropa nedokáže zachovat ten svůj model a dělá kompromisy, které by nikdy dělat neměla. Bezpečnostní otázky,“ pravil. Ale dodal, že pesimismus intelektu by se měl doplňovat optimismem vůle.

Řešilo se také téma mobilizace a nového prezidenta. Drulák byl opatrný v označení všech podezření za nedůvodná. Konstatoval, že český prezident není stejně silný jako americký nebo francouzský. Ale premiér i prezident jsou v otázkách bezpečnosti na jedné vlně, tedy Petr Pavel nebude protiváha. Drulák poznamenal, že tou nebyl ani Miloš Zeman v posledním roce. Ale záleží na situaci na Ukrajině.

Ta se dá ovšem jen těžko předvídat. Diplomat poznamenal, že jen co Ukrajincům Němci přiklepli tanky, začali se dotyční ptát na stíhačky. „Jsme neustále více a více vtahováni do toho konfliktu,“ upozornil s tím, že slova generálů ho znepokojují, zvláště Řehka a jeho „výběrová mobilizace“ a také admirál Bauer a jeho potřeba přejít na „válečnou ekonomiku v době míru“. „To jsou naprosto převratné věci a já nečekám, že by prezident Pavel byl připraven těmto věcem čelit, naopak bude na jedné lodi s tou jestřábí politikou, která nás vtahuje do toho konfliktu,“ soudí.