Například poslanci ODS poukazovali přímo na návrh zákona, který zní "Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů". "Není pravda, že tato nebo bývalá vláda daně nesnižovaly," reagovala na výtky o zvyšování daní ministryně financí. Uvedla, že od roku 2015 do letošního roku snížily vlády daně téměř o sto miliard a další snížení je součástí novely zákona o EET, kterou Sněmovna schválila.

Balíček by měl veřejným rozpočtům přinést podle propočtu ministerstva financí v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. Dnešní krok neznamená schválení balíčku, ale jen jeho posunutí do projednávání v rozpočtovém výboru. Sněmovna neschválila návrh Pirátů vrátit balíček vládě k dopracování. Předloha odolala i návrhu na zamítnutí, který přednesl předseda SPD Tomio Okamura a podpořili ho i poslanci z dalších stran, hlavně z ODS.

Jak již v úterý řekla ministryně Schillerová, hlavním cílem předlohy je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady. Argumentovala také tím, že v důsledku růstu životní úrovně jsou cigarety i lihoviny dostupnější.

V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. Unie výrobců lihovin již dříve uvedla, že v takovém případě by láhev alkoholu zdražila o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká. Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly podle návrhu stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun.

U vyšší daně na cigarety a další tabákové výrobky odhaduje vláda celoroční přínos pro příští rok až 7,7 miliardy korun, pro rok 2021 až 9,2 miliardy korun. Vyšší daň z lihu by měla ročně vynést navíc kolem jedné miliardy korun.

Balíček také zasahuje do zdanění pojišťoven. Nově by podle vládního návrhu měly být daňově uznatelné i technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví na základě evropské směrnice Solvency 2. Rozdíl mezi touto úrovní rezerv a stávajícími účetními rezervami pojišťoven bude předmětem zdanění. Pojišťovnám se to nelíbí a považují to za trest za svoji obezřetnost. Asociace pojišťoven se na poslance obrátila s výzvou, aby tento návrh odmítli. I tento bod se stal terčem kritiky opozice. Podle občanských demokratů jde o sektorovou daň, ministryně financí to ale odmítla.

Balíček také zvyšuje poplatek za vklad do katastru nemovitostí z nynějších 1000 korun na 2000 korun. Vláda argumentuje inflací a nárůstem nákladů od doby, kdy se poplatek zvyšoval naposledy. Schillerová už dříve uvedla, že zvýšení poplatku si vyžádal Český úřad zeměměřický a katastrální.

Předloha také ruší osvobození od daně u zemního plynu používaného k výrobě tepla v domovních kotelnách. Svaz českých a moravských bytových družstev již dříve uvedl, že dotčené domácnosti si mohou nově za teplo připlatit stovky korun ročně. Podle ministerstva životního prostředí se toto nové zdanění plynu nebude týkat domácností s vlastním kotlem v bytových domech, ani domácností v rodinných domech. Teplárenské sdružení označilo tuto změnu za správný krok, naopak ji kritizuje Český plynárenský svaz nebo ekologické Hnutí Duha. Podle vlády je důvodem této změny částečné narovnání podmínek pro firmy dodávající teplo více domácnostem a zajištění plného souladu s právem EU.