Loupežníku Stanjuro! Vláda „zkásla“ ČEZ a už je zle. Akcie klesají

13.10.2022 9:45 | Ze sítí

Špatné zprávy z finančních i akciových trhů jako by pro českou energetickou společnost ČEZ nebraly v těchto dnech konce. Analytici mění svá doporučení a snižují cílovou cenu akcií, důvěra akcionářů klesá. Za vším zřejmě můžeme hledat tzv. daň z neočekávaných zisků, kterou se vláda Petra Fialy (ODS) chystá uvalit právě na firmy podnikající v energetice. Na adresu vlády už znějí nepěkné komentáře a slovní obraty jako loupežník bez odbornosti nebo po nás potopa.

Loupežníku Stanjuro! Vláda „zkásla“ ČEZ a už je zle. Akcie klesají
Foto: Petr Mareš
Popisek: Jaderná elektrárna Temelín aktuálně kryje přibližně deset procent české spotřeby

Server Investujeme.cz v této souvislosti uvedl, že analytik Petr Bártek z Erste Group přistoupil ke snížení investičního doporučení akcií ČEZ z „buy“ na „hold“. Analytik zároveň snížil cílovou cenu z 1331 Kč na 920 Kč.

To znamená, že doporučuje akcie ČEZ dále nenakupovat, ale „držet je“. Server k tomu ještě dodává, že akcie ČEZ včera oslabily zhruba o 4,5 % na přibližně 800 Kč. Pro ty, kdo se rozhodli svěřit své úspory do akcií ČEZ, se rozhodně nejedná o dobré vyhlídky.

Dodejme také, že největším akcionářem ČEZ je Česká republika.

Na tyto zprávy reagovali i někteří investoři, akcionáři či komentátoři na svých sociálních sítích.

Michal Šnobr, energetický expert, komentátor a minoritní akcionář ČEZ na svém Twitteru např. v této souvislosti napsal o ministru financí Zbyňku Stanjurovi, že je loupežník a zbavuje se zodpovědnosti.

„Cílovka na ČEZ 1331 Kč s 50 % neočekávaných daní (v 19 % DPPO) a nyní 920 Kč 60+19 %. Časový rozdíl 3 měsíce. Loupežník Zbyněk Stanjura bez odbornosti v energetice jen posunul horizont průseru v energetice za své volební období,“ píše Šnobr s odkazem na pokles tzv. cílovky, což je reálná hodnota akcie, jak ji vnímají profesionální analytici.

 

V této souvislosti se pod příspěvkem objevil názor jednoho diskutéra, který pro vládní kroky také pochopení nenašel a s odkazem na platnost zmíněné daně z nadměrných zisků použil dokonce známé rčení – po nás potopa.

„Zajímavé je, že se daň kryje s mandátem té vlády, respektive této Poslanecké sněmovny, a po nás potopa (podobný přístup se ostatně volí i u důchodové reformy)!“

 

V kritice vlády pokračuje ale Šnobr i ve svých dalších tweetech, kdy vypočítává, že kvůli příjmům ve výši 80 miliard korun připravila vláda soukromé investory a stát o 200–300 miliard a navíc zpochybnila pro případné budoucí investory předvídatelnost daňového prostředí v naší republice.

Podle Šnobra nelze mluvit o tom, že by na problému někdo poctivě pracoval, ani o jakékoli odbornosti. Dokonce uvádí, že daleko vyšších příjmů by státní rozpočet dosáhl výplatou dividend.

Ze všeho viní ODS, vládu, Petra Fialu, Ministerstvo financí a Zbyňka Stanjuru.

 

„Počty. Pro max. 80 mld. inkaso WFT (2023–2025) z ČEZ připravil soukromé investory a stát o hodnotě 200 až 300 mld. Kč, vytvořil kapitálové trhy už navždy, znovu zpochybnil předvídatelnost daňového prostředí v České republice, neodpracoval ani minutu na poctivém řešení strukturálního problému rozpočtu, na jeho fatálním rozvratu zapracoval ale s radostí s ANO,“ zmínil Šnobr i minulou vládu a pokračoval v kritickém duchu.

„O odbornosti v energetice a analýze LT důsledků WFT pro energetiku nemůže být řeč. Pro stejný efekt inkasa WFT (80 pro stát) šlo vyplatit celk. dividendu za 3 roky 115 mld. korun. Podpis? ODS, vláda, Petr Fiala, Ministerstvo financí, Zbyněk Stanjura,“ uzavírá Michal Šnobr.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: MaA

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …