„Ruský a americký prezident spolu pořádně nejednali tři roky. Od ruské okupace a anexe Krymu a od pokusu odtrhnout Donbas od Ukrajiny vztahy ještě více ochladly,“ píše Palata jeden důvod, proč se schůzce přikládá takový význam. Je to i proto, že USA v reakci na vývoj na Ukrajině vyhlásily vůči Putinovu Rusku výrazně tvrdší sankce než EU. Palata si od schůzky obou státníků dokonce slibuje dojednání příměří kolem Ukrajiny. „Přičemž minimálním cílem Kremlu je, aby si mohl ponechat Krym,“ uvedl.

„I když to USA ani NATO oficiálně neřeknou nahlas, mohl by Západ Krym vyměnit za stažení ruských vojáků z východu Ukrajiny a za pomoc ve válce s Islámským státem,“ sdělil.

USA se totiž s Ruskem potřebuje domluvit i na řešení občanské války v Sýrii. „Mohutná ruská podpora režimu Bašára Asada může ve spolupráci se Západem a jím vyzbrojovanými syrskými povstalci vést k zatlačení, či dokonce likvidaci Islámského státu,“ píše Palata s tím, že pokud se Západ s Ruskem nedohodne, hrozí, že se Sýrie stane bojištěm mezi stoupenci Moskvy a Washingtonu. 

Obnovení vztahů Moskvy a Washingtonu na úroveň spolupráce z doby po roce 2001 je však podle Palaty téměř vyloučené. „Putinův režim vytváří v Rusku atmosféru ohrožení Západem, Spojenými státy na prvním místě. Pragmatická koalice s Ruskem typu dohody s Íránem vyloučena není,“ uzavřel.