Palatu mimo jiné zajímalo, zda by nebylo pro Rusko lepší, kdyby se snažilo spolupracovat s EU, uzavřelo s ní strategické partnerství a v budoucnosti se třeba stalo i jejím členem. Podle Starikova ale Rusko do Evropské unie nikdy nikdo přijmout nemůže. „Stačí se podívat na mapu. Ale Evropská unie se součástí Ruska stát může,“ podotkl.

Po zavedení sankcí obchod Ruska s EU klesl, ale s USA vzrostl

Podle Starikova už nyní mohou Rusko a EU spolupracovat. „Naše snahy však narážejí na odpor EU, který je podněcován USA, jimž je Unie podřízena,“ řekl Starikov. Takové tvrzení ale Palata označil za nesmysl. „Jak jste na to přišel?“ užasl. „Stačí se podívat na sankce. EU na nátlak USA zavedla sankce proti Rusku. Naše výměna zboží s Unií se výrazně zmenšila, výměna zboží USA s Ruskem vzrostla. Teď mi odpovězte, proti komu byly přijaty sankce? Jsou vlastně namířeny proti EU,“ vysvětlil svůj pohled na celou věc.

Celý text je ZDE.

Ideolog také prohlásil, že Ukrajina nikdy nebyla nepřítelem Ruska a nebude. „Jen dnes sedí v Kyjevě americké loutky, které někdy v budoucnosti stanou před soudem za provedení státního převratu, za rozpoutání občanské války,“ pohrozil s tím, že současná ukrajinská vláda dělá vše pro to, aby rozeštvala dvě části jednoho národa.

Rozdíl mezi ruštinou a ukrajinštinou je menší než mezi hochdeutsch a bavorským dialektem

Palata ale namítl, že ukrajinština je jiný jazyk než ruština. „Rozdíl mezi ukrajinským a ruským jazykem je menší než mezi hochdeutsch a bavorským dialektem. Budete tvrdit, že Bavoři a Berlíňané tvoří jiný národ?“ oponoval Starikov.

Palatu také zajímalo, k čemu jsou tak obrovské zemi, jako je Rusko, Krym, maličká gruzínská Osetie či Abcházie? „Proč jste je museli okupovat?“ ptal se redaktor. „Podobnou otázku můžete položit Británii. Na co jí jsou Malvíny (Falklandské ostrovy) nebo Severní Irsko. Proč se Spolková republika sjednotila s NDR. Vždyť mohli ušetřit tolik peněz. Pokud najdete odpověď na tyto otázky, tak vám odpovím já,“ reagoval ideolog.

Palata poukázal i na to, že Rusko je dnes i díky západním sankcím v největší krizi od roku 1998. „Stál vám Krym za to?“ zajímalo jej. „A za kolik byste vy prodal Prahu jinému státu? Pro všechny Rusy představoval Krym ruskou půdu. My ho nedáme. Za nic! Pro všechny Rusy jsou Ukrajinci stejným národem jako oni. A tuto část našeho národa se snaží přesvědčit, že jejich vlast je jejich nepřítel. V tom leží základ tragédie,“ prohlásil rezolutně Nikolaj Starikov.