Agentura Reuters připomíná, že Cena Karla Velikého je každoročně udělována už od roku 1950. Lidem, kteří se nějak zasloužili o Evropu. Letos cenu dostal francouzský prezident Emmanuel Macron. Dokázal prý lidi nadchnout pro vizi společné Evropy. Předala mu ji německá kancléřka Angela Merkelová. Německá kancléřka obdržela tutéž cenu v roce 2008.

• Celou zprávu v angličtině naleznete zde.

Francie a Německo jsou tradičně považovány za dvě části jednoho evropského motoru. Na řadě věcí se politici obou zemí shodnou. Souzní např. v otázkách řešení migrace. Neshodnou se však v ekonomických otázkách. Macron volá po užší ekonomické integraci. EU by měl podle jeho představ po ekonomické stránce řídit jeden ministr financí. V praxi by to znamenalo, že by bohatí Němci platili víc i na chudší Francouze. Proto se Německo staví proti podobným plánům. Merkelová si chce ponechat kontrolu nad německými penězi v rukou. V Berlíně.

Celá ceremonie předávání ceny Emmanuelu Macronovi:

Když Merklová předávala Macronovi již zmíněnou cenu, prohlásila, že by Evropa měla udělat další krok v jiné oblasti. V oblasti bezpečnosti. Evropané už by se neměli spoléhat na Spojené státy, že je v případě potřeby ochrání. „Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou. To je náš budoucí úkol,“ řekla Merkelová. Její slova přinesla agentura Bloomberg.

Není to poprvé, co Merkelová pronášela tyto věty. Už když se stal 45. prezidentem USA Donald Trump, Merkelová poukázala na jeho předvolební heslo „Amerika na prvním místě“ a upozornila své kolegy, že se už v otázkách bezpečnosti nemohou spoléhat na Spojené státy tak jako dřív. Trump ostatně dává znovu a znovu najevo, že by Evropa měla řádně platit do společné pokladny NATO. Pokud Evropané nebudou platit to, k čemu se zavázali, pak by teoreticky nemuseli ctít své závazky ani Američané.  

• Další informace naleznete zde.

Cena Karla Velikého je považována za jednu z nejprestižnějších evropských ocenění. Má připomínat Karla Velikého a jeho říši, která sjednotila podstatnou část západní Evropy. Uděluje se od roku 1950, kdy ji jako první dostal hrabě Coudenhove-Kalergi, tvůrce myšlenky společné evropské identity. V roce 1991 cenu dostal Václav Havel, v roce 2006 Jean- Claude Juncker. V posledních pěti letech dostali cenu tehdejší šéf sjednocené evropské diplomacie Herman Van Rompuy, německý europoslanec Martin Schulz, papež František, britský historik a propagátor britského zapojení do Evropy Timothy Garton Ash a letos tedy Emmanuel Macron.