Vášáryová úvodem hovořila o tom, zda se na Slovensku ocitají lidská práva v ohrožení.

„Dá se říct, že jsme na to už trochu zvyklí, protože naše práva, lidská práva a vůbec útok na Chartu lidských práv tu proběhl už od nástupu pana Mečiara, to znamená, minimálně od roku 1994. Musíme si vzpomenout, že tehdejší premiér Ján Čarnogurský, šéf Křesťanskodemokratického hnutí, už v roce 1990 prohlásil, že když se dostane k moci, ve všech třídách budou muset viset kříže a zakáže všechny interrupce. Takže my vlastně už 30 let neustále bojujeme o to, aby byla Charta lidských práv dodržována,“ podotkla Vášáryová.

Zatím ale interrupce zakázány nejsou, i když vloni těch pokusů o zpřísnění zákona bylo několik. Není tedy zbytečné obávat se, že by k tomu mohlo dojít, není to taková rétorika konzervativních zákonodárců?

„To nejsou konzervativní zákonodárci, abych vás opravila. Toto není konzervativní politika. Toto jsou reakční lidé, reakcionáři. Toto jsou lidé, kteří se snaží vrátit Slovensko – my musíme si být vědomi, že v roce 1938, v momentě, kdy se zmocnil vlády na Slovensku slovenský parlament, tak vůbec první věc, kterou chtěli odsouhlasit, bylo, že se musí zrušit interrupce – a druhý bod byl, že ženy nesmí studovat na vysoké škole. My si musíme být vědomi, že tyto resentimenty, které byly v mnohých případech uspány, se znovu objevují neustále. Nyní je to o to nebezpečnější, že Igor Matovič dovedl do parlamentu takzvané nezávislé poslance, velké množství extremistů, kteří dokonce jsou členy různých odnoží oficiální katolické církve,“ poznamenala Vášáryová.

„My máme ministra financí, ministra zdravotnictví a mnoho jiných lidí ve vládě, kteří náleží do mnohých různých, až bych řekla sekt,“ varovala Vášáryová.

„Křesťané, křesťané, to je fajn se tím zakrývat, ale jsou to všechno lidé, kteří vysloveně jdou proti papeži Františkovi. To znamená, oni jdou proti oficiálnímu stanovisku samotného papeže, velmi často. Ale to si musíme uvědomit – a zase je to dlouhodobý proces, že i konference biskupů Slovenska vlastně jde dokonce proti a staví se proti výsledkům druhého vatikánského koncilu, a to jsou šedesátá léta minulého století. Takže my neustále s tímto musíme bojovat, nakonec jednou z velkých obětí tohoto celého zápasu byl arcibiskup Bezák, který jako moderně myslící kněz musel, prostě byl vyštván ze svého místa, i mnozí moderněji myslící kněží jsou odsunutí nebo zbavení možnosti vlastně působit. A to nejen v katolické církvi, bohužel,“ dodala.

A jaký vliv má katolická církev na politiku sekulárního státu?