V minulých dnech jste upozornila na to, že ukrajinská armáda dorazila do českého vojenského výcvikového střediska již předtím, než český Parlament vydal souhlas s pobytem zahraničních vojsk na našem území. Co vám na tom vadí? Není výcvik ukrajinské armády přece jen dobrou cestou, jak čelit ruské invazi? 

Zatímco světoví političtí lídři už zlehka vypouštějí signály, že už toho bylo dost a že je načase s Putinem jednat o míru, naši vládní válečníci dál troubí do útoku. A v době, kdy mnohé nízkopříjmové domácnosti „padají na ústa“, namísto aby jim opravdu účinně pomáhali, vyhazují sta miliony za výcvik cizí armády pro válku, z níž pro nás, ať už dopadne jakkoli, nemůže vzejít nic dobrého. A dělají to navíc za zády veřejnosti. Kdybych to nezačala nahlas a veřejně řešit, asi by bylo dál ticho po pěšině. Mluvím o pobytu ukrajinských vojáků na našem území BEZ předchozího schválení příslušnými orgány. Ministerstvo obrany sice tvrdí, že vše proběhlo v souladu se zákonem, ale to nic nemění na faktu, že přítomnost cizích vojsk se má schvalovat předem, a ne až poté, kdy už občanům Libavé a dalších okolních obcí vybuchují za humny „bomby“. Bydlím kousek odtamtud, takže vím, jaké katastrofální důsledky má tahle válečnická politika naší vlády konkrétně na tuhle obec a její okolí. Ale kdyby jen to. Stejně nebezpečná, hloupá a nezodpovědná je pro celou naši zemi a její občany. „Žádná rizika nejsou, ale z bezpečnostních důvodů nic nesdělujeme.“ Asi tak se dá naopak shrnout postoj Fialovy vlády a Ministerstva obrany, které dodatečně sdělilo, že „detaily, tedy přesné počty či datum, kdy vojáci přijeli, z bezpečnostních důvodů nemůže komentovat.“

Často ve svých komentářích obviňujete vládu Petra Fialy z toho, že místo toho, aby se snažila o dosažení míru, její kroky přispívají k prodlužování válečného konfliktu na Ukrajině. Co je podle vás ten správný přístup? Obětovat východní část Ukrajiny ve prospěch Ruska, a tím dosáhnout ukončení války? 

I špatný mír je lepší než jakákoli válka. Už od února jako Trikolora říkáme, že k té válce vůbec nemuselo dojít, že stačilo naplnit Minské dohody. Před rokem by výsledkem nejspíše ještě byla neutrální Ukrajina a autonomie Donbasu v rámci Ukrajiny, po mnoha měsících války to nakonec bude podobné, jenže Donbas nejspíš zůstane součástí Ruska.

Důsledkem války na Ukrajině je bezpochyby nebývalá energetická krize, kterou umocňují další protiruské sankce. Zároveň však vláda čelí kritice opozice i části odborníků, že její boj proti vysokým cenám energií kulhá na jednu nohu. Jak to vidíte vy? 

Kdepak! Ten vládní boj proti cenám energií nekulhá na jednu nohu, nýbrž na obě. Tou první nohou je úplně nesmyslná, ba přímo smrtící zelená politika Evropské unie, tedy všechny ty emisní povolenky, Green Deal a vynucovaná elektromobilita, tou druhou pak nesmyslné, protože neúčinné, respektive sebezničující ekonomické a obchodní sankce vůči Rusku. To, že my, největší výrobci a vývozci levné elektrické energie, máme její zdaleka nejvyšší ceny, je prostě zločin. Zločin Fialovy vlády, za který bychom ji měli hnát, jak říkaly naše babičky, svinským krokem.

K novému roku končí covidové zmražení růstu platů politiků, takže si všichni poslanci, senátoři a ministři výrazně polepší. Přitom se reálná mzda v České republice propadá snad nejrychleji v Evropě. Je to podle vás správně? 

To, že si politici v novém roce finančně výrazně polepší, je v poměru k celkovým vládním výdajům státu kapka v moři, ale symbolicky je to největší facka a výsměch všem lidem, které amatérská tragická politika Fialovy vlády často přivádí do neřešitelných situací, kdy za energie a základní potraviny musejí platit víc, než je jejich pravidelný měsíční příjem.

Blíží se konec letošního roku. Když se jako předsedkyně Trikolory ohlédnete za těmi posledními měsíci, z čeho máte největší politickou radost a z čeho naopak největší starost? 

Jistou dávkou mírného optimismu mě naplňuje, že spousta lidí už se probudila a dává vládě, respektive současnému zdegenerovanému pseudoliberálnímu režimu najevo, že touto cestou a směrem k nové totalitě už dál jít nechce. My starší, kteří pamatujeme sametovou revoluci, jsme na všech těch náměstích opravdu klíči nezvonili proto, aby nám tu vláda znovu zaváděla cenzuru, aby lidi zavírala za to, že si dovolí nahlas něco říkat, a aby nás hnala do války, se kterou nemáme nic společného.  

S čím bude Trikolora vstupovat do nového roku 2023? Máte už promyšlená některá novoroční předsevzetí, která byste chtěla propsat do činnosti vaší politické strany? 

To, co neuděláme sami, za nás nikdo jiný neudělá. Krásně to kdysi řekl americký prezident John Kennedy: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zem.“

V prezidentských volbách se Trikolora rozhodla otevřeně podpořit Jaroslava Baštu, kandidáta a poslance SPD. Proč právě tato volba? 

Vydali jsme k tomu – myslím, že docela racionální – stanovisko. Odcituju vám ho. Za prvé: Funkce prezidenta republiky má být vyvrcholením politické kariéry, nikoli jejím začátkem. Za druhé: Na Pražském hradě má úřadovat vlastenec, nikoli slouha cizích mocenských zájmů. A za třetí: Když nemůžeš, co chceš, musíš chtít, co můžeš. Trikolora vyslovuje v prezidentské volbě podporu poslanci Jaroslavu Baštovi, disidentovi, politickému vězni minulého režimu, signatáři Charty 77, bývalému ministrovi a velvyslanci České republiky na Ukrajině a v Rusku. Z nabídky, jež je k dispozici, nejlépe naplňuje tři výše zmiňované teze. Navíc je to kandidát, kterého nominovalo hnutí SPD, se kterým Trikolora v nedávno proběhlých komunálních volbách v řadě míst vytvořila úspěšné koalice. 

Trikolora zároveň deklaruje, že v prvním ani ve druhém kole prezidentské volby nepodpoří žádného z kandidátů, kteří mají cokoli společného s vládní pětikoalicí. Totéž doporučuje všem svým členům a příznivcům.

Poté, co jste v minulých komunálních či senátních volbách kandidovali po boku SPD, má být podpora kandidáta SPD na post prezidenta republiky dalším krokem k vaší postupné integraci?

K užší spolupráci zcela jistě ano, ale hlavně za tím hledejte naplnění těch tří premis obsažených v předchozí odpovědi. Taktickou volbu si ponechme pro druhé kolo, v kole prvním si můžeme dopřát luxus volit vlasteneckým srdcem. A ruku na srdce, má některý z kandidátů lepší „prezidentský“ životopis než Jaroslav Bašta?