Tři státy sousedící s Běloruskem považují současnou nelegální migraci za „akt hybridní agrese“. Obsadily hranice armádou. Na jihu EU zatím nikdo žádná omezení pašování lidí nenařídil a neprovádí, přestože nápor je tam desetkrát silnější. Naopak na severovýchodě se z těch pár tisíc zájemců o evropský blahobyt propagandisticky dělá ohrožení liberální demokracie a nebezpečná forma hybridní války, za kterou prý stojí Ruská federace.

Migrační krize na běloruských hranicích má podle propagandistů NATO odvést pozornost od příprav ruského útoku na Ukrajinu, vedeného nejen z východu a jihu, ale také ze severu z Běloruska, pokračuje Bašta.

• Původní zdroj ZDE

Pokud by však Ruská federace opravdu chtěla obsadit východní Ukrajinu, udělala by to podle Bašty podobně jako v Jižní Osetii či na Krymu – rychle, efektivně, dříve, než by někdo mohl napadené zemi pomoci. „Proto to poslední, co by si plánovači útoku přáli, by byla přítomnost cizí armády v bojovém postavení na ukrajinské či běloruské hranici, jako je tomu nyní kvůli migrantům,“ dodává.

„Běloruská migrační krize a strašení ruskou agresí má naopak zamaskovat něco jiného, daleko závažnějšího. Permanentní válečná hrozba, případně vlastní ‚malá vítězná válka‘, představují historicky nejosvědčenější způsob, jak odvést pozornost od nejzávažnějších problémů ve vlastní zemi,“ zmiňuje Bašta pandemii, energetickou krizi, léta nevídanou inflaci a celkový úpadek ekonomiky, plus postupnou likvidaci střední třídy.

„To všechno jsou téměř neřešitelné potíže, které vedení EU vyvolalo ve všech svých členských státech. To se v evropských dějinách obvykle nakonec vyřešilo ozbrojeným konfliktem. Vnějším nebo vnitřním. Proto se daleko více bojím politických a sociálních důsledků Green Dealu a Velkého resetu Klause Schwaba než války NATO s Ruskou federací,“ uzavírá Jaroslav Bašta.