Právě Bezpečnostní informační služba (BIS) je u některých zákonů připomínkovým místem, které může zasílat své podněty na právě připravovanou legislativu. Je tomu tak i u plánované změny u příspěvku na bydlení, kde zpravodajci u své zásadní připomínky požadují, aby získali seznam příjemců.

„Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, mají služby přístup ke všem evidencím, aby mohly plnit úkoly, který jim ukládá zákon a jejich působnost. To je také důvod, proč při novelách či nových zákonech vždy automaticky žádají o přístup k těmto evidencím,“ sdělil pro Echo24 mluvčí BIS Ladislav Šticha, podle nějž se nebude jednat o plošný sběr dat, ale pouze o doplňující informace.

Proti nápadu Málačové se stavějí i organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku. Zpřísnění podmínek totiž dopadne také na rodiče školáků, kteří mají vysoký počet neomluvených hodin. Rodičům by pak hrozilo snížení dávky na půl roku, což tyto organizace považují za nepřípustné.

Upozorňují, že rodina by se pak dostala do složitých finančních podmínek a děti by se nedostaly k lepšímu vzdělání. V současnosti jsou podmínky nastavené tak, že se rodičům záškoláků dávky snižují na pouhé tři měsíce. Podle Platformy pro sociální bydlení by ale změna byla velmi nepřiměřená a navíc by některé rodiny mohla vyhnat na ulici.

Ministryně práce a sociálních věci Maláčová změnu ale hájí, snížení dávky by se prý nevztahovalo na děti, které chybějí ze zdravotních důvodů. „Musíme vyslat jasný signál, že normální je pracovat a posílat děti do školy, to je žádoucí stav. Kdo neposílá děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost,“ uvedla Maláčová.

Proti návrhu se vymezily i některé kraje. Například Praha v rámci odeslání připomínek navrhla, aby se návrh zákona zrušil jako celek. Podle hlavního města by se sloučením dávek mohla prohloubit krize dostupnosti bydlení a mohl by být ohrožen i veřejný pořádek.