V České televizi bylo zase jednou pořádně horko. V pořadu „Máte slovo“ se do sebe pořádně pustili komunista Stanislav Grospič a bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman. Přeli se o to, zda je správné danit majetkové vyrovnání státu s církvemi, nebo zda jde o druhou komunistickou krádež církevního majetku. Sekundovali jim Jiří Mašek, ředitel správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha, generální sekretář Ekumenické rady církví Jan Petr Vinš a odpůrce vyrovnání a aktivista a důchodce v jedné osobě Michal Pokorný.

Grospič vyjádřil názor, že církve dostaly podstatně více majetku, než dostat měly už proto, že zemědělská půda, která se jim do náhrady také započítávala, byla ohodnocena podstatně dráž než u jiných restituentů. Zatímco církve mohly počítat s cenou 44 korun za metr čtvereční zemědělské půdy, jiní restituenti se dočkali jen 7 korun a padesáti haléřů za metr.

Karel Štícha okamžitě kontroval, že se komunisté dopustili justiční krádeže. Stejně jako se používá termín justiční vražda, což znamená, že je použit zákon, aby se člověk zabil, tak je také justiční krádež, kdy je použit zákon k tomu, aby se zabral majetek,“ uvedl doslova Štícha.

Grospič však také nemlčel. „Já bych se třeba zeptal tady pana generálního ředitele, jak se dívá na rozhodnutí Velké francouzské revoluce, která zestátnila veškerý církevní majetek, zákonem toto bylo potvrzeno v roce 1905, kdy neexistovala jediná komunistická strana, a platí to dodnes,“ pravil Grospič.

Štícha prohlásil, že se nebude zabývat Velkou francouzskou revolucí. Místo toho se zaměřil na ceny půdy. Připomněl, že fyzickým osobám byla většina majetků vrácena naturálně, u církví tomu však tak nebylo. Podle Štíchy přitom byla jasně dáno, který majetek patřil církvím 25. února 1948.

A v tu chvíli vystartoval Mašek. „Co se týká rozlohy těch pozemků, tak jdete až před rok 1919. O té první pozemkové reformě rozhodoval demokratický parlament a podepisoval to prezident Masaryk, ke kterému se všichni upínáme,“ podotkl poslanec ANO. V roce 1947 došlo k revizi pozemkové reformy, kterou podepisoval prezident Edvard Beneš, a pak teprve nastoupili komunisté.