Po čtyřech teroristických útocích, které Německo zasáhly ve velmi krátké době, žijí Němci podle známého britského novináře Daniela Johnsona ve strachu.

„Dva z útočníků byli naprosto evidentně islámskými fanatiky. Ti další dva mohli mít jiné motivy, ale všichni čtyři byli dozajista muslimy a dva pocházeli ze Sýrie. Obzvláště znepokojujícím byl poté poslední útok syrského útočníka, který se pokoušel proniknout na hudební festival, kde by byl schopen způsobit nepředstavitelné utrpení,“ napsal Johson.

Stejně tak znepokojující je podle Brita fakt, že byla mladému Syřanu zamítnuta žádost o azyl, ale v zemi i přesto zůstal. Německé úřady se údajně bránily tím, že měl být v brzké době „deportován do Bulharska“.

V každém případě se obyčejní Němci již necítí v bezpečí. „Vždyť Německem zmítá vlna terorismu, kterou země nepamatuje od dob řádění levicového gangu Baader-Meinhof, což je již dobrých čtyřicet let zpátky,“ míní novinář.

V současné době německé úřady uvádí, že policie prošetřuje přes 400 případů žadatelů o azyl, u nichž má důvodné podezření se domnívat, že jsou napojeni na teroristické skupiny.

Tohle vše samozřejmě zásadně ovlivňuje přístup běžných Němců k imigrační otázce. Navíc již před útoky z posledních dnů byly podle autora alespoň dvě třetiny Němců proti politice „otevřených dveří“, kterou zastává kancléřka Merkelová.

Multikulturní model selhal

Stejně tak problematická je otázka integrace do německé společnosti těch migrantů, kteří se v zemi již nacházejí. Ukazuje se, že tolerantním Němcům již velmi rychle dochází trpělivost.

Afghánský žadatel o azyl, který minulý týden napadl cestující ve vlaku se sekerou v ruce, žil v domě s německou rodinou. Syřan, který ve Stuttgartu zavraždil těhotnou ženu mačetou, měl stálé zaměstnání. Střelec z Mnichova při svém útoku vykřikoval: „Já jsem Němec!“ Přestože byli jeho rodiče z Íránu, měl stejná práva jako všichni ostatní Němci.

„V Německu jsem žil několik let a tu zemi jsem si zamiloval. Myslím, že snaha Němců jít světu příkladem v demokracii a toleranci, zatímco si stále připomínat svou nacistickou minulost, je vskutku obdivuhodná,“ píše Johnson.

„Z druhé strany se domnívám, že v tomto případě zašlo Německo vedené Angelou Merkelovou ve svých snahách ukázat moderní tvář Německa příliš daleko. Uvalilo na celou Evropu migrační politiku s tragickými následky, se kterými se nyní musí všichni Evropané potýkat,“ uvedl.

Tlak, který je dnes vyvíjen na obyčejné Němce, se prý stává nesnesitelný. „Většina Němců je hluboce patriotistická, ale přirozeně – vzhledem k jejich nacistické minulosti – Němci odmítají nacionalismus. Vnímají sami sebe raději jako Evropany než Němce. Z druhé strany je nyní Evropa čím dál více vnímána jako zdroj potencionálního terorismu,“ uvádí novinář.

Historická paměť národa

Dosud bylo německou odpovědí na jakýkoli problém zahrnutí do jeho řešení „více Evropy“ či hlubší integrace. Taková pozice vychází ze silné německé potřeby na zajištění bezpečnosti.

„Když byly na nový rok v Kolíně napadeny stovky žen skupinou migrantů, reakce německé veřejnosti byla velmi rázná. V myslích mnohých Němců se obnovila vzpomínka na rok 1945, kdy byly bezmála dva miliony německých žen znásilněny sovětskými vojáky,“ míní Johnson.

Pravdou prý zůstává, že poválečné Německo, přestože i nadále ukazuje světu svou liberální tvář, selhalo v integraci Turků a muslimů, kteří tvoří velkou část populace mnohých německých měst.

I přes prosperující ekonomiku a velmi štědrý sociální systém většina Němců stále hledí na dokonce i třetí generaci imigrantů žijících v Německu jako na cizince. Neochota mnohých muslimů převzít německé hodnoty je totiž podporována multikulturní politikou vlády kancléřky Merkelové.

Další problém plyne z možnosti volného pohybu v rámci schengenské zóny, za kterou Německo tak vehementně stojí. Nicméně od vypuknutí migrační krize již sedm členských států EU začalo provádět kontrolu na svých hranicích. Dokonce i samotné Německo zpřísnilo kontrolu na hranicích s Rakouskem.

„Evropská politická elita je konceptem volného pohybu v rámci EU tak zaslepena, že za něj byla ochotna obětovat i členství Velké Británie v Unii. Ovšem již nyní začíná být patrné, že taková politika není dlouhodobě udržitelná a hlasy proti ní se stále častěji ozývají i v samotném Německu,“ míní expert.

V Německu se prý dokonce stále častěji ozývají hlasy proti samotné kancléřce Merkelové, která si za 11 let své vlády dokázala získat značnou popularitu. Nyní jde ovšem o bezpečí obyčejných Němců, kteří jednoduše nejsou ochotni žít ve strachu z toho, co přijde.

„Jestliže bude počet útoků narůstat, nedá se vyloučit, že Německo opustí schengenský prostor, až taková je nyní nervozita v Německu,“ napsal Johnson.