O zásobách lithia na našem území se podle něj ví od šedesátých let. Jak upozorňuje, donedávna se jeho náročná těžba a úprava nevyplatila, což se ale změnilo, když se začaly rozvíjet alternativní energie a lithiové baterie se ukázaly být velmi kvalitním „skladištěm“ této energie. V tu chvíli začala být těžba lithia, kterého je na jedinou automobilovou baterii třeba asi 10 kilogramů, ekonomicky zajímavá.

Stále však prý platí, že u lithia je mnohem náročnější než těžba jeho následné zpracování. Podle něj Česká republika nebude schopna sama vyvinout technologii pro tento proces. Na druhou stranu by bylo vhodné, aby se proces úpravy odehrával na našemu území a dával práci českým lidem. Kromě toho si stát musí ohlídat samotnou těžbu a její vliv na životní prostředí, protože technicky je možné vytěžit i dva miliony tun rudniny ročně.

ROZHOVOR S VÁCLAVEM CÍLKEM ZDE

V ložisku na Cínovci, největším v ČR, jsou podle něj uložena až tři procenta světových zásob lithia. Na druhou stranu česká ruda je prý velmi chudá, takže se těžba bude vyplácet jen pokud cena bude dostatečně vysoká. Pokud by se objevila nová ložiska a cena poklesla, přestávala by být těžba na Cínovci ekonomicky smysluplná.

„Na druhou stranu jsou odhadované zásoby na Cínovci tak obrovské, že ložisko se na dalších 50 let může stát páteří severočeského průmyslu,“ upozorňuje Cílek v  rozhovoru pro web Casopisargument.cz. Navíc upozorňuje, že podle českého Horního zákona musí být ložisko využito komplexně, tedy kromě lithia musí být vytěženy i zásoby cínu a wolframu, a také rubidium a cesium (a u něj se zatím moc neví, jak jej využít).