Jestliže dnes nejen premiér Andrej Babiš (ANO), ale spolu s ním kupříkladu i předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) říkají, že se dnes máme tak dobře jako nikdy v minulosti, v podstatě nelže. Problém je podle Kašpárka v tom, že totéž mohli říct i komunisté v roce 1988, když poměřovali situaci v republice kupříkladu se situací v protektorátu za druhé světové války. Takovéto srovnávání podle šéfredaktora nestačí.

Další problém je prý v tom, co přesně máme na mysli, když říkáme, že už je líp, než bývalo. Na jedné straně totiž platí, že máme kupříkladu nejnižší nezaměstnanost v historii, ale na straně druhé ceny bytů vyšplhaly do výšin v pravdě astronomických.

Hodnocení toho, zda se máme dobře a zda bychom se nemohli mít lépe, je třeba posuzovat z jiného úhlu.

„Tam, kde jsme, nejsme díky takovému přístupu, díky jednoduchému poměřování se s minulostí, ale díky náročnému poměřování se s ideálem. Kromě Štrougalova best-ever Československa prosperovalo o mnoho bohatší a svobodnější západní Německo, očividný důkaz toho, že i nejlepší doba v naší historii může být strašná. Máme to teď o to složitější, že nenaladíme ARD, na které bychom mohli vidět, jak o moc líp bychom se mohli mít, kdyby… ta práce zůstává na nás a na svalu, který po dekádách reálného socialismu a kapitalistického realismu zakrněl: na naší představivosti,“ shrnul Kašpar.