Podle sarajevských zdrojů je v Bosně a Hercegovině přinejmenším 3000 muslimských extremistů, ale jedná se o ten nejnižší odhad bezpečnostních odborníků. Ve skutečnosti to může být mnohem více.

Na Blízký východ odešly bojovat na straně militantních islamistů, především v řadách ISIS, desítky bojovníků. Oficiální údaje hovoří o 160 lidech, nicméně spolehlivé informace hovoří o více než 340 osobách. 90 % z těchto 160 lidí posílilo právě řady Islámského státu. 30 z nich zahynulo a 30 se navrátilo zpět.

Přítomnost radikálního islámu či islamismu se v Bosně projevuje mnoha způsoby. Například východobosenská obec Gornja Maoča je známá mj. i jako centrum wahhábismu domácího i cizího původu. „Není náhodou, že z této oblasti odešlo mnoho lidí bojovat do Sýrie na straně islamistů. Mezi nimi jsou lidé jako např. Nusret Imamović, jeden ze zahraničních vůdců al-Káidy, který je na americkém seznamu globálních teroristů. Ve stejné vesnici žil i Mevlid Jašarević. Ten byl pro změnu odsouzený v roce 2012 na 18 let vězení za několik útoků proti americkým ambasádám a sídlům mezinárodních organizací,“ uvádí Zdechovský.

Celý text je ZDE

Kořeny šíření islamismu hledejme v době občanské války

Faktorů, které napomohly rozšíření radikálního islamismu v Bosně a Hercegovině, je podle Zdechovského hned několik: Kulturní, náboženská a územní blízkost s dalšími (muslimskými) zeměmi, křehká „vláda práva“ a obrovské ekonomické potíže.

„Samotné kořeny rozšíření radikálního islámu v této oblasti však musíme hledat mnohem hlouběji v minulosti, a to před více než dvaceti lety v době občanské války v 90. letech minulého století. Tehdy totiž vlivem účasti zahraničních bojovníků poprvé pronikl radikální islamismus do Bosny, která se tak stala první balkánskou zemí postiženou pronikáním radikálního islámu,“ píše Zdechovský.

Operovaly zde především dvě skupiny islamistických bojovníků – Íránci a Afghánci, což byla skupina složená z více národností. Čítala 10 tisíc lidí loajálních Usámovi bin Ládinovi. Jednalo se především o mudžahedíny z Afghánistánu, kteří zde vytvořili batalion v Zenice.

Fundamentalističtí bojovníci získali bosenské občanství

Účast fundamentalistických bojovníků v bosenské válce umožnila, aby zde radikálové napevno zapustili kořeny. „Šíření islamismu v Bosně a Hercegovině napomohla i skutečnost, že zmínění bojovníci později dokonce obdrželi bosenské občanství a mohli zde působit bez jakýchkoli překážek. Nemůžeme se proto divit tomu, že od dob občanské války je země ležící v srdci Balkánu mj. i místem pro nábor nových dobrovolníků pro islámskou ‚svatou válku‘,“ podotýká Zdechovský.

Bosna a Hercegovina se tak stala jedním z center islamismu a důležitou součástí tzv. „balkánské spojky“, po níž pronikají radikálové dále do Evropy. „Jinými slovy, pro radikální islamisty je území Bosny a Hercegoviny výchozím bodem pro vstup na území EU,“ upozorňuje europoslanec Tomáš Zdechovský.