„Je fakt, že to, co teď vidíme – tu smršť exekutivních opatření –, lidem bere dech. Ale jestli někdo čekal, že se Donald Trump změní, až se stane prezidentem, že bude jaksi více prezidentský, že se v něm zjeví dotyk ušlechtilých Abrahamů Lincolnů a dalších, v jejichž řadě se objevil, tak se asi nedočká. Bylo by to čekání na Godota, který nepřijde. Donald Trump se nezmění,“ zahájil Palouš rozhovor se serverem Neovlivní.cz.

Trump všem vyráží dech

Osobně by si prý diplomat položil spíš otázku, proč se Donald Trump stal prezidentem? Nejde o důsledek určitých změn ve světě? Nejde o důkaz toho, že Trump dokázal efektivně oslovit voliče, kteří si zkrátka přáli změnu? Rozbor této situace by podle Palouše nebyl na jeden rozhovor, ale na celu knihu.

„Trump všem vyráží dech a nám, co máme zkušenosti s komunismem, nemůže současné volání po trumpovské jednotě nepřipomínat husákovskou verzi téhož z období naší ‚normalizace‘. Kdy všichni ti, kdo nejsou ochotni sjednotitele velebit, jsou automaticky považováni za jakési rozvratníky a škůdce,“ podotkl Palouš.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Mimochodem, kdesi jsem se dočetl, že Václav Klaus mladší prohlásil, že také chce být obhájcem normálního světa vůči globální, od tohoto světa odtržené a jemu odcizené elitě. To samozřejmě na první pohled zní velmi sympaticky – všichni přece horujeme pro normální svět. Ale není to spíš také tak trochu ten hlas normalizačního typu, který zde z minulosti tak dobře známe?“ kladl si otázku.

Palouš apeluje na čtenáře, aby používali svůj zdravý rozum, diskutovali, hodnotili a nenechali si vnutit „jediný správný pohled na svět“. Tento přístup v sobě zahrnuje i čas, který byl měl Trump dostat, aby ukázal, co bude jako prezident USA opravdu dělat.

„Zatím můžeme odfajfkovávat jeden trapas za druhým. I mnozí z rozumnějších členů jeho týmu asi zírají a nevědí, co si o tom či onom Trumpovu kroku a zejména o používání Twitteru mají myslet. Občas jsou od nich slyšet takové výroky, že Trumpovo prezidentství bude zcela jedinečné, odpovídající jeho osobnosti. Vyčkejme, co s nimi tato Trump show, která se rozjela od jeho prvního dne v Bílém domě, udělá,“ shrnuje Palouš.

Plán vystavět zeď na hranici s Mexikem ovšem Palouš považuje za absurdní.

Možná tancujeme na palubě Titaniku

Ve Spojených státech už přes 200 let funguje demokratický systém, který podle Paloušova názoru Trumpa přežije. Prezident přece jen nevládne sám. Jednak má kolem sebe své poradce, jednak musí počítat s Kongresem. Otázkou je, jak Trumpovu povahu využijí další zahraniční hráči. To bude do jisté míry určující pro Trumpovo prezidentství. Pokud jde o EU, Palouš jednoznačně doporučuje zvýšit členské příspěvky do společné kasy NATO tak, jak se k tomu členské státy Aliance předem zavázaly. Žijeme prý ve složitých časech a měli bychom se chovat odpovědně. Odpovědně by se měl chovat i Trump, který v tuto chvíli zastává post nejmocnějšího politika světa a teoreticky může stisknout pověstný jaderný knoflík, a rozpoutat tím peklo.

„Byl to, tuším, Josef Váchal, kdo přišel s veršíkem, jak se ‚svět řítí do ďáblovy řiti‘. Možná skutečně tancujeme poslední tango na vrchní palubě Titaniku, který se již začal potápět, a za chvíli přijde ono ‚zachraň se, kdo můžeš‘. Ale možná to tak není... Primárně je třeba, aby se každý člen mezinárodního společenství rozumně a odpovědně staral v dnešní znejistěné globální situaci sám o sebe. Tím vůbec nemyslím, aby se stal ještě větším sobcem, než jakým byl doposud – nemyslícím na nic jiného než na své údajné, v případě malých států pochopitelně silně parochiální ‚národní zájmy‘. Myslím to přesně naopak: starat se rozumně a odpovědně o sebe znamená chovat se dostatečně udatně, s rozmyslem, nepanikařit, jednat s citem pro realitu a současně se za žádných okolností nevzdávat svých elementárních hodnot a zásad,“ uvedl Palouš.

Mimo jiné to prý také znamená, že se k sobě budeme chovat zdvořile. K srdci by si to měl vzít i prezident Miloš Zeman, který podle Palouše občas užívá nevhodné výrazy na veřejnosti, a tím ničemu neprospívá. Pan profesor zdůrazňuje, že tady nehájí politickou korektnost. Tu také považuje za špatnou. Uznává, že problémy je třeba pojmenovávat otevřeně a následně je řešit. Jen si nesmíme plést otevřenost s hrubostí.

Do této nezdravé diskuse přispívají i sami novináři tím, jak bombastické titulky vymýšlejí, jitří atmosféru. Zklidnit by se tedy měli jak politici, tak média. A měli by spolu vycházet. Palouš je přesvědčen, že to si jednoho dne uvědomí i Trump a nejen on.

Říká se, že Evropa stojí nad pokraji katastrofy

Někdejší mluvčí Charty 77 se v rozhovoru ještě jednou vrátil do Evropy.

„Říká se, že Evropa je už na pokraji nějaké nové katastrofy. Tak samozřejmě. Kdyby zvítězila celá ta parta nacionalistů od Geerta Wilderse po Marine Le Penovou, mělo by to určité důsledky. Ale já chci optimisticky věřit, že se tak nestane, ale i kdyby se stalo, že ani oni nejsou a nechtějí být fašisty onoho ražení, které známe z minulosti – se všemi důsledky, které jejich pokus přebudovat ‚prohnilý liberální řád‘ v ‚Novou Evropu‘ přinesl. Mají možná jakousi podivnou vizi budoucnosti, se kterou se rozhodně neztotožňuji, ale je otázka, co by se stalo, kdyby jako noví vládci evropských států byli konfrontováni s realitou,“ dodal pro dokreslení současných problémů.