V pátek vpodvečer představil Petr Žantovský ve Slovenském domě v Praze hned tři nové knížky. Kmotrem knihy o médiích se stal novinář a vydavatel amerického původu Erik Best. Pod titulem Média a politika v digitálním světě ji vydalo nakladatelství Beskydy. Jedná se o soubor textů a přednášek o vztahu médií a (geo)politiky. Navazuje na autorovy předchozí publikace – Česká politika a média po roce 1989 (2013), Mediální manipulace a krize v České televizi (2015) a Černá kniha České televize (2016).

„V Petrovi Žantovském má české novinářství velmi aktivního komentátora, a zároveň mediálního kritika. Díky tomuto souběhu jeho prací sleduji od poloviny 80. let jak jeho někdejší učitel na Karlově univerzitě, tak – díky internetu – jako čtenář, posluchač a divák jeho nesčetných komentářů a analýz v denících, časopisech, rozhlase a televizi. Nepřímo, z mého kalifornského působiště od roku 1992 dodnes, mě vždy zajímala i jeho vysokoškolská pedagogika a příspěvky na domácích a mezinárodních konferencích. Vždy mě udivovala jeho schopnost relativně objektivního a přístupně prezentovaného pohledu na nejnovější dějiny, zejména českou a slovenskou politickou scénu po roce 1989,“ vzdává autorovi hold profesor na Humphreys University v kalifornském Stocktonu Stanislav Perkner.

Domácí mediální scéna i obecně civilizační tendence

Oceňuje na něm především to, jak přirozeně se zabývá hlavně domácí mediální scénou. To ostatně mohou posoudit i čtenáři Parlamentních listů díky Týdnu v médiích, kterým provází na jejich stránkách už od roku 2012. „Jeho publicistický i výzkumný záběr však reflektuje i nadnárodní, obecně civilizační tendence. Lze soudit, že tematika knihy Petra Žantovského zaujme i laického čtenáře v Čechách a na Slovensku. Lze ji nejen doporučit, ale i ocenit z dvojího hlediska: jako sbírku primárních pramenů (publicistika) a pramenů sekundárních (odborně fundovaných studií). Tuto kombinaci, doplněnou poznámkovým aparátem a seznamem použité literatury, časem ocení i budoucí historiografie,“ napsal ke knize profesor Stanislav Perkner.

Druhou knihu Příběhy s otevřeným koncem vyprovodil do světa výtvarník a hudebník, polistopadový rektor Akademie výtvarných umění a bývalý ředitel Národní galerie v Praze, profesor Milan Knížák. Příběhy s otevřeným koncem jsou knižní sbírkou esejů o historických událostech viděných dnešníma očima, vydalo ji nakladatelství Kmen. Její bezprostřední předchůdkyní byla knížka podobná, i s podobným názvem. Nesla titul Otevřené dopisy. Po celý rok 2016, týden co týden, adresoval autor otevřené dopisy ctihodným osobnostem minulosti i přítomnosti a upozorňoval na to, jak nekonečná může být inspirace jejich odkazem a myšlenkami na náš aktuálně prožívaný dnešek.

Dopady významných událostí prostupují i naším dneškem

V roce následujícím, v roce 2017, na „dopisy“ navázal poněkud méně idylicky. „Když jsme se na jeho počátku rozhlédli po všelijakých prognózách a předpovědích, co všechno nás asi čeká a (žel) nemine, vesměs jsme se dočítali hrůzozpěvy malující na zeď hodně věrohodné a pravděpodobné čerty. A protože, jak známo, historia magistra vitae, rozhodl jsem se po celý rok, opět s týdenní neodbytností, vracet k událostem, jež se odehrály v letech uplynulých. Prvotní snaha upřednostnit letopočty končící, stejně jako tento, sedmičkou, vzala časem zasvé. Příběhy se vršily bez ohledu na cifry v datacích a dávaly najednou docela komplexní obraz minulosti více či méně (ne)dávné,“ přibližuje Petr Žantovský.

Za jedenáct dekád, které nás dělí od počátku dvacátého století, se takových příběhů s otevřeným koncem našlo vskutku dost. „Přičemž otevřeným koncem rozumějme konstatování, že se sice událost již odehrála a zdánlivě se za ní zavřela voda, avšak všeliké dopady, důsledky a poučení z ní prostupují i naším dneškem. Proto také má smysl se k nim vracet, připomínat je a snažit se jim porozumět v celé jejich (ne)kráse,“ vysvětluje Petr Žantovský, co ho vedlo k psaní textů s otevřeným koncem, které premiérově vycházely každý týden v Parlamentních listech.

Básnický dialog o nelehkých časech, v nichž žijeme

A laudatio k uvedení sbírky Príbehy a iné pokušenia přednesl předseda Světového sdružení Slováků v zahraničí Vladimír Skalský. Príbehy a iné pokušenia jsou společnou sbírkou Ireny a Petra Žantovských, které vyšly na Slovensku – slovensky. Vydalo ji nakladatelství Eterna Press. „Básnická sbírka Ireny a Petra Žantovských je na básnickém nebi příjemným osvěžením. A nejen proto, že jde o básnický dialog, který je jiný než básnický monolog. Ostatně dialog je vždy dramatičtější, dravější a v mnohém i drsnější,“ uvedl ke sbírce slovenský básník a autor literatury faktu Jozef Leikert.

Podle něj básnický ping pong manželů o nich mnohé prozrazuje, ale rovněž i o dnešní době, o společnosti a o jejich pohledu na svět. „Je dobře, že nejdříve nastavují zrcadlo sami sobě a teprve pak ostatním. Nežijeme v lehkých časech, což je ostatně zjevné i z jejich postojů a názorů. I oni jdou životem jako ostatní. Pláčou i se radují. Nikdy však nezoufají, ať je souží cokoli a ať je společnost sebenezdravější. Ať si to uvědomujeme více, nebo méně, lékem na všechny neduhy, neporozumění a nezdary je láska. Láska manželská, partnerská, láska rodinná, pracovní, společenská. Ale čistá a upřímná láska, ne předstíraná a ledasčím zakrývaná. Často nám chybí opravdová láska, jsme k sobě nevšímaví, netolerantní a v mnohém netaktní, ba v nejednom případě zlí a možná i zákeřní. Nemilujeme se, spíš milujeme jen sami sebe,“ napsal ke sbírce Príbehy a iné pokušenia Jozef Leikert.