Špičky české justice v současnosti řeší případ, který otřásl experty i veřejností. Týká se dívky, kterou podle rozsudku znásilňoval nevlastní otec. Muže původně soud poslal na tři roky do vězení, odvolací trestní senát v Brně mu trest zmírnil na podmínku. Podle soudního znalce nezanechalo znásilňování na dívce žádné vážnější následky.

Dívka se jen pár dní po verdiktu, který šokoval veřejnost, předávkovala léky, pokusila se o sebevraždu. Násilník dál žije v domácnosti s její matkou a sourozenci včetně další nezletilé dívky.

Ministr spravedlnosti Blažek podotkl, že případ je složitý. „Pokud jde o odůvodnění toho rozhodnutí soudu, tak úvodem musím říci, že to není už tak černobílý příběh, jako se zdál být v prvních dnech, kdy nebylo známé odůvodnění a vypadalo to mnohem hůře, než to vypadá dnes. Z odůvodnění také vyplývá, že šlo o složitý vztah mezi matkou a dcerou,“ sdělil, že sexuální vztah podle spisu měla navázat dívka, když jí bylo 15 let a mělo jít o „mstu“.

„Ten odvolací soud rozhodoval pouze o trestu a nezabýval se podstatou toho případu, tak je tam jediný limit, zda uložený trest odpovídá zákonu. Není to o tom, jestli je to uložení etické, jestli je to společensky přijatelné,“ poznamenal ministr spravedlnosti Blažek s tím, že tím neříká, že ten podmíněný trest měl být uložen, to se bude teprve zkoumat.

Doplnil, že jako ministr spravedlnosti může v tomto případě podat stížnost pro možné porušení zákona. „To můžu podat Nejvyššímu soudu pouze tehdy, pokud mám za to, že byl porušen zákon. Byl bych nerad, aby se v médiích vždy objevil případ a my museli najednou zasahovat,“ pokračoval.

Poslankyně Malá zmínila, že z úst ministra spravedlnosti by mělo zaznít, že když člověk se sexem nesouhlasí, tak je trestný už dnes, bez ohledu na to, zda s tím kdysi na začátku oběť souhlasila. „I pokud žena řekne během sexu, že už nechce, a muž bude násilím pokračovat, už dnes je to trestné. Jinak to povede k tomu, že pak budeme říkat, že není možné znásilnění v manželském nebo partnerském vztahu,“ zdůraznila, že řada znásilnění se odehrává právě v blízkých vztazích.

„I proto jsme se rozhodli, že změníme definici znásilnění,“ pokračovala Malá a poděkovala ministerstvu spravedlnost za konstruktivní přístup a že se našla v této věci dohoda.

Blažek dodal, že nepovažuje za správné, aby nebylo možné uložit podmíněný trest u násilných trestných činů, nejenom znásilnění. „Není znásilnění jako znásilnění, je různá intenzita a různé formy. Třeba hromadné znásilnění, když ženu znásilní tři muži, těm bych dal doživotí. Pak je možnost znásilnění, dva mladí lidé, 18 let, zábava, opíjí se, mladík vykoná pohlavní aktivitu s opilou ženou, je to znásilnění. Ale vzniká otázka, zda tohoto osmnáctiletého člověka poslat do vězení mezi další vězně. Nechtěl bych rušit podmínku za znásilnění, ať to vypadá jakkoli,“ řekl Blažek. Je zapotřebí podle něj kontrolovat, zda soudy u nás ukládají podmínky tehdy, pokud je ukládat mají.

Tresty za znásilňování dětí by podle něj neměly být podmíněné. „Byl bych pro, aby se neukládaly, ale je to na těch soudcích, ale my ty soudce musíme kontrolovat, v dobrém slova smyslu. Chystáme teď velkou novelu trestního zákona a trestního řádu,“ doplnil ministr Blažek s tím, že ukládané tresty v Česku se však příliš neliší od Německa.

Ministr Blažek si vyžádal příslušný spis a zhruba do měsíce má poté zvážit, zda došlo, či nedošlo k porušení zákona.

Také Taťána Malá označila za nešťastné, že se zveřejnila pouze část celého příběhu. „Byl to i důvod, proč jsem chtěla umožnit ve výboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí výstup celého trestního senátu,“ podotkla.

Téma povinného vzdělávání soudců vyzdvihla i coby předsedkyně sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí: „Skutečně je potřeba, aby ti soudci měli tzv. měkké dovednosti, aby se uměli vcítit to té oběti a aby znali, co jí může způsobovat druhotné trauma,“ podotkla.

„Definice znásilnění, kterou máme na stole, může řadu těch věcí vyřešit a mělo by to mít i dopady na ukládání těch podmíněných trestů,“ věří poslankyně Malá. Zmínila, že každý druhý pachatel znásilnění odchází v Česku od soudu s podmínkou.

„Já jsem objel, až na dva, skoro všechny soudní kraje a všude jsem se ptal předsedů okresních soudů i krajských soudů, i státních zástupců, jestli chtějí redefinici znásilnění. Paradoxně to byly zejména soudkyně, které měly spoustu pochybností o té přísnosti, a to na základě konkrétních zkušenosti,“ připomněl Blažek, podle něhož by soudci měli své závěry náležitě odůvodňovat. A ocenil proto, že poslankyně Malá si chce pozvat trestní senát na svůj podvýbor, aby své rozhodnutí vysvětlili.

Chrání stát oběti, nebo pachatele? „Ta čísla znějí jasně. Skutečně to vypadá tak, že stát oběti nechrání, a že je nechrání dostatečně,“ konstatovala poslankyně Taťána Malá.